Uvedení jarní RR + Jedné věty Petra Hrušky / čtvrtek 16. 4.

23.3.2015

Jarní číslo (RR 98/2015) a nová kniha Petra Hrušky Jedna věta budou uvedeny na VEČERU REVOLVER REVUE ve čtvrtek 16. dubna v holešovické kavárně Liberál (Heřmanova 6).

Srdečně zveme!

První pocta Magorovi a první Revolver

10.2.2015

Bylo tomu 27. ledna 30 let, co v neděli roku 1985 proběhla na Smíchovském nádraží v Praze Pocta Magorovi. Tuto akci, kterou dokumentoval fotograf Ludvík Hradilek, jsem už při její iniciaci zamýšlel i jako obrazový vstup-frontispis pro první číslo Revolver Revue (Jednou nohou), jež bylo Ivanu Jirousovi na první straně i věnováno. (Více o tom v rozhovoru „Smrt občanskému fóru“ nebo v knize Podzemní práce / Underground Work.) Samotnou Revolver Revue (Jednou nohou) č. 1 jsme spolu s Ivanem Lamperem a Jáchymem Topolem dokončili podle všeho 10. února 1985 a následně distribuovali. Prvním, komu jsem časopis prodal, byl Petr Placák v restauraci Na Klamovce.

Oslavu výročí 30 let Revolver Revue plánuje redakce u příležitosti vydání 100. čísla na podzim letošního roku.

Viktor Karlík
 

První pocta Magorovi a první Revolver
První pocta Magorovi a první Revolver

Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení

28.1.2015

Ve čtvrtek 22. ledna se v kavárně Liberál uskutečnil večer věnovaný knize Adama Drdy Zvláštní zacházení (Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau), vydané u příležitosti sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi – Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.

Knihu představil a o tématu „České vzpomínání na šoa, Osvětim – a na rodinný tábor“ promluvil autor. Součástí večera byla i projekce krátkých filmových záznamů-vzpomínek přeživších.

Knihu je možno za výhodnou cenu 260 Kč (oproti 296 Kč ve volném prodeji) zakoupit zde.

 

Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení
Fotoreportáž Petra Horčičky z uvedení knihy Zvláštní zacházení

BONUS K PŘEDPLATNÉMU DO KONCE LEDNA 2015!

26.1.2015

Předplatíte-li si Revolver Revue do 31. 1. 2015, získáte zdarma jeden z následujících titulů dle vlastního výběru: ✪

PŘEDPLATNÉ 2015 – NEZDRAŽUJEME!

  • 4 x 148 = 592 Kč (za ročník ušetříte 120 Kč)
  • RR rychle a domů
  • poštovné a balné ZDARMA
  • stálá SLEVA na knihy z Edice RR
  • dárkový CERTIFIKÁT

OBJEDNÁVEJTE:

✪ Název vybrané knihy uveďte v „komentáři k objednávce“ v elektronickém formuláři / ve „zprávě pro příjemce“ při bankovním převodu či na složence. Knihu zašleme společně s RR č. 98/2015.

Pozvánka na uvedení knihy ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ / již tento čtvrtek v kavárně Liberál

8.1.2015

Zveme Vás na večer věnovaný knize Adama Drdy Zvláštní zacházení (Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau), vydané u příležitosti sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi – Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, který se uskuteční již tento čtvrtek 22. ledna 2015 v 19 hodin v kavárně Liberál (Heřmanova 6, Praha 7). Knihu uvede a o tématu „České vzpomínání na šoa, Osvětim – a na rodinný tábor“ promluví autor. Součástí večera bude projekce krátkých filmových záznamů-vzpomínek přeživších.

Titul bude možno na místě zakoupit za mimořádně příznivou cenu.
TZ ke stažení zde.

Těšíme se na Vás!

Vydání knihy podpořili: Magistrát hl. města Prahy, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond ČR, Nadační fond obětem holocaustu, Nadace Český literární fond, Federace židovských obcí v ČR, Mgr. Martina Zikmundová, JUDr. Alena Štumpfová.
 

Pozvánka na uvedení knihy ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ / již tento čtvrtek v kavárně Liberál

NOVÁ KNIHA z RR + POZVÁNÍ / Adam DRDA – ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ

5.1.2015

Dovolujeme si upozornit na novou knihu z Edice RR + pozvat na její uvedení:

ADAM DRDA
ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ
(Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau)

Šoa neboli nacistické vyhlazování Židů se v Čechách dosud pojímá jako cosi cizorodého – ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud „těch druhých“. Stručně řečeno: zdejším symbolem nacistické krutosti jsou Lidice, jejichž příběh zná každý školák, ale jen málo lidí ví, že v noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau a že to byla – vedle obdobných vražd z počátku července téhož roku – největší masová vražda čs. občanů během druhé světové války a v moderních dějinách vůbec. Rodinný tábor zřídili nacisté ve vyhlazovacím centru v Birkenau v září 1943. Jeho prvními obyvateli se stali Židé z Čech a Moravy deportovaní z ghetta Terezín. Bylo jich několik tisíc, mužů, žen a dětí – a všichni měli v dokumentech předepsanou šestiměsíční karanténu, po níž mělo následovat Sonderbehandlung neboli „zvláštní zacházení“. Tento termín označoval v úřední řeči nacistického Německa zabití člověka bez soudu, z rozhodnutí státních orgánů, usmrcení v plynové komoře. Karanténní lhůta vypršela právě v březnu 1944.

Kniha Adama Drdy zachycuje historii rodinného tábora, především na základě vzpomínek několika desítek lidí, kteří přežili. Obsahuje rovněž dobové snímky a fotografie Radovana Kodery z cyklu Stopy holocaustu, zachycující zbytky rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.

Kniha bude uvedena ve čtvrtek 22. ledna 2015 v 19 h v kavárně Liberál (Heřmanova 6, Praha 7). Srdečně zveme!

Za zvýhodněnou cenu objednávejte zde.
Recenzní výtisky žádejte na sekretariat@revolverrevue.cz.

NOVÁ KNIHA z RR + POZVÁNÍ / Adam DRDA – ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ

PŘEDVÁNOČNÍ PRODEJ V RR I V PONDĚLÍ 22. 12.!

21.12.2014

Ještě v pondělí před Štědrým dnem můžete od 9 do 17 hodin v redakci (Jindřišská 5, pasáž „Jindřišská“, III. vchod) v klidu vybírat a nakupovat vánoční dárky z RR:

NAKUPUJTE VÁNOČNÍ DÁRKY V REVOLVERU, TĚŠÍME SE NA VÁS!

PŘEDVÁNOČNÍ PRODEJ V REVOLVERU / 15.–19. prosince

10.12.2014

I letos zveme na oblíbený
PŘEDVÁNOČNÍ PRODEJ V REVOLVERU!

Od pondělí 15. 12. do pátku 19. 12. 2014 (po + pá 9–17 h, út + st + čt 9–18 h) můžete v redakci RR (Jindřišská 5, pasáž „Jindřišská“, III. vchod) V KLIDU VYBÍRAT A NAKUPOVAT ZA MIMOŘÁDNĚ VÝHODNÉ CENY A S BONUSY:

Kromě mimořádně výhodných cen nabízíme předvánoční BONUS: ke každému nákupu získáte jeden výtisk RR zdarma dle vlastního výběru z nabídky čísel ročníků 2007–2011.

Na předvánoční týdenní prodej v redakci RR naváže VÍKENDOVÁ akce BRICK AND CHIC aneb POKOJ(né) Vánoce, na níž budete mít také možnost zakoupit vánoční dárky z RR za výhodné ceny a niž Vás tímto srdečně zveme:

KDY
pátek 19. 12. / 18–22 h
sobota 20. 12. / 13–22 h
neděle 21. 12. / 13–20h

KDE
v prostorách Containallu v paláci na Malé Straně (Cihelná 4, Praha 1)

Na co se můžete těšit:

  • přehlídka mladého umění POKOJE III + „Pokoj Revolver Revue“, kde bude možno výhodně zakoupit knihy, časopis i tašky z naší produkce + další obchody a prodejní stánky
  • občerstvení + tematické workshopy + bohatý hudební program v podání předních pražských DJs

Více o programu zde.

NAKUPUJTE VÁNOČNÍ DÁRKY V REVOLVERU, TĚŠÍME SE NA VÁS!

*Upozorňujeme, že poslední objednávky k vyřízení přes internetový obchod www.revolverrevue.cz přijímáme do pátku 19. 12. 2014 do 12 hodin. Všechny pozdější objednávky budou vyřízeny po vánočních svátcích.

PŘEDPLATNÉ REVOLVER REVUE 2015 + BONUS

7.12.2014

NEZDRAŽUJEME!

  • 4 x 148 = 592 Kč (za ročník ušetříte 120 Kč)
  • RR rychle a domů
  • poštovné a balné ZDARMA
  • stálá SLEVA na knihy z Edice RR
  • dárkový CERTIFIKÁT

SPECIÁLNÍ BONUS:

Předplatíte-li si Revolver Revue do 31. 1. 2015, získáte zdarma jeden z následujících titulů dle vlastního výběru: ✪

  • Borjana Dodova INVERZNÍ KYVADLO 
    Prozaický debut, jehož postavy jsou vyšinuty ze své dosavadní životní dráhy znepokojivě nevysvětlitelnými nárazy.
     
  • Lubomír Martínek LET ŽELVY
    13 krátkých próz, jejichž aktéři se zaplétají do sítí sebeobelhávání a dobrovolně se tak vzdávají vlastní svobody a důstojnosti.
     
  • Vít Kremlička TIBETIANA 
    Básnická sbírka laureáta Ceny RR, v grafické úpravě a s dřevořezy Františka Štorma.
     
  • Klára Elšíková ZÍTRA UŽ USNU
    Próza, jejíž postavy se ocitají na prahu zásadních životních rozhodnutí a naposledy se ohlížejí za jistotami dětství.
     
  • Kniha z KRITICKÉ ŘADY dle vlastního výběru  
    (Michael Špirit POČÁTKY POTÍŽÍ; Marek Vajchr VYLOŽENÉ KNIHY; Martin HyblerKOLEM DOKOLA; Petr Onufer (ed.) PŘED POTOPOU, kapitoly z americké literární kritiky)

OBJEDNÁVEJTE:

✪ KNIHU ZAŠLEME SPOLEČNĚ S RR 98/2015. NÁZEV VYBRANÉ KNIHY UVEĎTE:

  • v „komentáři k objednávce“ v elektronickém formuláři na www.revolverrevue.cz
  • ve „zprávě pro příjemce“ na složence přiložené k číslu. (V případě, že jste předplatné již uhradili před zveřejněním této nabídky, nás kontaktujte – knihu dle Vašeho výběru rovněž zašleme s RR č. 98/2015.)

RR na KNIHEXU + autorské čtení TEREZY LÍMANOVÉ / již tuto neděli

3.12.2014

Zveme Vás na druhý ročník zimního Knihexu, který se bude konat v neděli 7. prosince od 10 do 20 hodin v prostoru Jatka 78 v Pražské tržnici (mapa).

Revolver Revue, knihy z Edice RR, originální trika a tašky z naší produkce bude možno na místě zakoupit za mimořádné ceny!

Kromě prodejních stánků dalších nakladatelství se můžete těšit na bohatý doprovodný program, v rámci něhož vystoupí i Tereza Límanová. Ze své prozaické prvotiny Domeček, vydané letos v Edici RR, bude číst od 14 hodin.

Kompletní program a více informací najdete na www.knihex.czhttps://www.facebook.com/events/1719905951567030/.

Těšíme se na vás!

RR na KNIHEXU + autorské čtení TEREZY LÍMANOVÉ / již tuto neděli

PŘEDPLATNÉ REVOLVER REVUE 2015 + BONUS

2.12.2014

NEZDRAŽUJEME!

  • 4 x 148 = 592 Kč (za ročník ušetříte 120 Kč)
  • RR rychle a domů
  • poštovné a balné ZDARMA
  • stálá SLEVA na knihy z Edice RR
  • dárkový CERTIFIKÁT

SPECIÁLNÍ BONUS:

Předplatíte-li si Revolver Revue do 31. 1. 2015, získáte zdarma jeden z následujících titulů dle vlastního výběru: ✪

  • Borjana Dodova INVERZNÍ KYVADLO
    Prozaický debut, jehož postavy jsou vyšinuty ze své dosavadní životní dráhy znepokojivě nevysvětlitelnými nárazy.
     
  • Lubomír Martínek LET ŽELVY
    13 krátkých próz, jejichž aktéři se zaplétají do sítí sebeobelhávání a dobrovolně se tak vzdávají vlastní svobody a důstojnosti.
     
  • Vít Kremlička TIBETIANA
    Básnická sbírka laureáta Ceny RR, v grafické úpravě a s dřevořezy Františka Štorma.
     
  • Klára Elšíková ZÍTRA UŽ USNU
    Próza, jejíž postavy se ocitají na prahu zásadních životních rozhodnutí a naposledy se ohlížejí za jistotami dětství.
     
  • Kniha z KRITICKÉ ŘADY dle vlastního výběru  
    (Michael Špirit POČÁTKY POTÍŽÍ; Marek Vajchr VYLOŽENÉ KNIHY; Martin Hybler KOLEM DOKOLA; Petr Onufer (ed.) PŘED POTOPOU, kapitoly z americké literární kritiky)

OBJEDNÁVEJTE:

✪ KNIHU ZAŠLEME SPOLEČNĚ S RR 98/2015. NÁZEV VYBRANÉ KNIHY UVEĎTE:

  • v „komentáři k objednávce“ v elektronickém formuláři na www.revolverrevue.cz
  • ve „zprávě pro příjemce“ na složence přiložené k číslu. (V případě, že jste předplatné již uhradili před zveřejněním této nabídky, nás kontaktujte – knihu dle Vašeho výběru rovněž zašleme s RR č. 98/2015.)

AKCE RR TENTO TÝDEN / Kniha z kina + uvedení Událostí Bohumila Doležala

25.11.2014

KNIHA Z KINA / středa 26. listopadu 15–20 h / prostory kina Ponrepo (Bartolomějská 11)

UVEDENÍ UDÁLOSTÍ BOHUMILA DOLEŽALA / čtvrtek 27. listopadu od 18.30 h / Café Jericho (Opatovická 26)

  • večer věnovaný velkému knižnímu výboru UDÁLOSTÍ Bohumila Doležala, který Revolver Revue vydává k 25. výročí 17. listopadu. Vystoupí autor. Titul bude na místě možno zakoupit za mimořádně příznivou cenu.

Těšíme se na Vás!

 

AKCE RR TENTO TÝDEN / Kniha z kina + uvedení Událostí Bohumila Doležala
AKCE RR TENTO TÝDEN / Kniha z kina + uvedení Událostí Bohumila Doležala

Pozvánka na uvedení UDÁLOSTÍ Bohumila Doležala / čt 27. 11. / Café Jericho

19.11.2014

Zveme Vás na večer věnovaný velkému knižnímu výboru UDÁLOSTÍ Bohumila Doležala, který Revolver Revue vydává k 25. výročí 17. listopadu. Vystoupí autor.

  • čtvrtek 27. listopadu od 18.30 h v Café Jericho (Opatovická 26, Praha 1)

Titul bude na místě možno zakoupit za mimořádně příznivou cenu.

Těšíme se na Vás!

Kniha vychází s podporou Magistrátu hl. m. Prahy, Statutárního města Plzeň a soukromých dárců.

 

Pozvánka na uvedení UDÁLOSTÍ Bohumila Doležala / čt 27. 11. / Café Jericho

Ohlédni se v hněvu / RR a Banana Split oslaví 25. výročí 17. listopadu

14.11.2014

Koncert, bar a dobrá společnost v pondělí 17. 11. od 21 hodin v prostorách Jatka78 (Holešovická tržnice, hala č. 7 a 8, mapka) po představení Klub rváčů (Činoherák Ústí, od 18 hodin). RR publikace včetně čerstvého knižního výboru deníkových Událostí Bohumila Doležala za mimořádně příznivé ceny!

Vstupné

  • divadlo + koncert 250 Kč (Ticketportal)
  • koncert 50 Kč (na místě akce)

Těšíme se na vás! 

Ohlédni se v hněvu / RR a Banana Split oslaví 25. výročí 17. listopadu

Pozvání na uvedení knihy INVERZNÍ KYVADLO / již tento pátek

10.11.2014

Zveme vás na uvedení knihy Borjany Dodovy
INVERZNÍ KYVADLO

Kdy: pátek 14. listopadu od 19 h
Kde: kavárna Potrvá (Srbská 347/2, Praha 6)

  • vystoupí autorka + kapela Spal

Knihu bude možno na místě akce zakoupit za mimořádně příznivou cenu.

Těšíme se na vás!

 

Pozvání na uvedení knihy INVERZNÍ KYVADLO / již tento pátek

RR a Banana Split oslaví 25. výročí 17. listopadu / reservujte si termín

22.10.2014

Ohlédni se v hněvu

Koncert, bar a dobrá společnost v pondělí 17. 11. od 21 hodin v prostorách Jatka78 (Holešovická tržnice, hala č. 7 a 8, mapka) po představení Klub rváčů (Činoherák Ústí, od 18 hodin). RR publikace včetně čerstvého knižního výboru deníkových Událostí Bohumila Doležala za mimořádně příznivé ceny!

Vstupné

  • divadlo + koncert 250 Kč (Ticketportal)
  • koncert 50 Kč (na místě akce)

Těšíme se na vás!

 

RR a Banana Split oslaví 25. výročí 17. listopadu / reservujte si termín

Revolver Revue v Ostravě

13.10.2014

Co: Paseka Petra Hrušky
Kdy: 15. října 2014 od 20 h
Kde: Absintový klub LES (Masarykovo náměstí 2, 702 00 Ostrava)

Večerem bude provázet Petr Hruška, těšit se můžete na rozhovory, čtení i projekci. Vystoupí šéfredaktorka RR Terezie Pokorná, výtvarník a redaktor RR Viktor Karlík a stálí spolupracovníci RR – publicista, rozhlasový dokumentarista a editor Adam Drda a překladatel a redaktor Petr Onufer. Na místě bude možno zakoupit vybrané tituly a trika a tašky z produkce RR za mimořádné ceny.

Vstup volný.

Těšíme se na vás!
 

Podpora vydání Událostí Bohumila Doležala

30.9.2014

V těchto dnech se uzavírá příprava velkého knižního výboru denních Událostí Bohumila Doležala a kniha, která vyjde k 25. výročí listopadu 1989, bude odeslána k tisku. Pokud chcete vydání podpořit a být v knize uvedeni mezi jejími sponzory, můžete libovolnou částkou přispět na níže uvedené konto RR ještě do 5. října 2014.

Konto RR: 171178049/0300 (ČSOB). Ve zprávě pro příjemce prosíme uveďte „dar“. Chcete-li uzavřít i darovací smlouvu, kontaktujte nás: 777 654 516, ivana.metelkova@seznam.cz).

O projektu

V Edici Revolver Revue vyjde letos na podzim kniha Události, která bude obsáhlým výborem z deníku kritika a komentátora Bohumila Doležala z let 2000–2014. Kniha nepřinese jen soubor článků „známého autora“ publikovaných již dříve v denním tisku a ve výběru i knižně, nýbrž že to bude obsáhlý, více než čtyřsetstránkový výbor z každodenních glos a komentářů, které Bohumil Doležal v posledních čtrnácti letech zveřejňoval jen na své internetové stránce. Domníváme se, že kniha to bude mimořádná a podstatná: názorně ukáže nejen to, že nezávislý kritik Doležalova formátu se v českém veřejném životě objeví jen jednou za čas a v českém prostředí po roce 1989 představuje obzvlášť výjimečný a těžko souměřitelný úkaz, ale přinese také jedinečnou komentovanou kroniku naší doby, jejíž autor mimo jiné zaznamenává a analyzuje – s mimořádnou jasnozřivostí, inteligencí, erudicí i vtipem a také vytrvalostí – podstatné příčiny postupného propadu místní politiky a veřejného dění, a to v kontextu vybraných událostí historických i světových. Doležalovy Události tak přinášejí také případné a inspirativní odpovědi na otázku, proč se česká demokracie neustále vyvíjí k horšímu, resp. proč se nevyvíjí k lepšímu – i z toho důvodu nikoli náhodou Revolver Revue vydání plánuje k výročí pádu komunistického režimu v roce 1989.

Výbor Událostí Bohumila Doležala v Edici Revolver Revue, ze kterého níže přinášíme ukázku, připravil Adam Drda ve spolupráci s Terezií Pokornou, autorem grafické úpravy je Viktor Karlík, kniha v pevné vazbě bude čítat přes 400 stran formátu 165 x 240 a bude obsahovat rejstřík.
RR

Bohumil Doležal – Události
(několik zápisů z podzimu a zimy 2000/2001)

19. října • Měla Helenka třetí možnost? Totiž Helena Vondráčková. V příloze LN s ní uveřejnili rozhovor, kde mluví mj. o tom, že po roce 1968 měla možnost buď emigrovat, nebo se přizpůsobit požadavkům režimu. Nějaký čtenář namítá, že mohla jako Marta Kubišová dělat uklízečku, jako kardinál Vlk mýt okna, jako Dienstbier topit či jako Šilhán kopat kanály. Myslím, že je to ještě jednodušší. Mohla se stáhnout do ústraní bez okázalých gest, pracovat jako učitelka v mateřské školce, úřednice v nějakém podniku nebo poštovní doručovatelka. Po čase by na ni všichni zapomněli, ani po listopadu 1989 by se nedočkala žádné veliké slávy. Ale zachovala by se důstojně a správně. Ti lidé vůbec nestáli před dilematem emigrace – zvuková kulisa husákovskému režimu – nádeničina. Chtělo to jen se trochu uskrovnit.

23. října • Podle průzkumu veřejného mínění prováděného na počátku tohoto roku v několika zemích kandidujících na vstup do EU si většina Čechů myslí, že české hospodářství je na tom špatně a lepší to už nebude. Současně si však myslí, že se mají docela dobře a bude to ještě lepší. Zdá se, že se tu uplatňuje letitá zkušenost z komunistické éry. Veřejná sféra nejenže není se soukromou vůbec propojena, ale rozklad a úpadek veřejné sféry je to, co soukromé sféře nejvíc svědčí: vytváří se životadárný humus, a důmyslnou soustavou tunelů a tunýlků pak lze odvádět životodárnou materii z bezbranného těla toho, co lze označit tak, že to „není naše“, přímo do tepla našich domovů. Dokud se nezmění tahle mentalita, půjde to s českou společností z kopce.

7. listopadu • Tempora mutantur… Zdalipak si ještě někdo vzpomene na toto osudové výročí, den řinčení zbraní na Rudém náměstí, velkohubých projevů a otravných tirád v bolševickém tisku. České noviny, které sleduji, je ani nezaznamenaly. Kéž bychom se neviditelných následků „Velkého října“ v našich duších zbavili tak snadno, jako jsme na něj zapomněli.

14. listopadu • Prý přibývá pohřbů bez obřadu, lidé si nechtějí drásat city morbidními ceremoniemi. Zjevně jsou přesvědčeni, že umřít je něco, co se vymyká normalitě, tedy smůla, a že sami nikdy neumřou. Ve skutečnosti rozloučit se se zesnulým je projev elementární slušnosti a připomínka, že ani nás to jednou nemine; mimo jiné i proto záleží na všem, co v životě uděláme. Jsou věci, které se buď odčinit nedají, nebo to už nestihneme. Sekularizovaná společnost vede lidi k tomu, že si odvykli umírat: přitom umře každý.

25. listopadu • Celá země řeší otázku, zda má mít Emil Zátopek státní pohřeb. Je dobře, že nemáme nic důležitějšího na práci. Náměstek ministra školství Malý prohlásil: „Emil Zátopek si rozhodně zaslouží úctu za to, co udělal pro tento stát.“ Pan náměstek se domnívá, že v padesátých letech existoval „tento stát“? Politolog Zdeněk Zbořil omlouvá Zátopkovo selhání v roce 1969: „Víte, já si pamatuji, jak chodil hrbatý od měření vody, či co to dělal na tom bagru, a už byl také starší a začala se mu hroutit páteř. Velké hrdinské činy vždy bývají dost časově omezené, člověk málokdy vydrží žít celý život jako hrdina. Velcí hrdinové se snaží umřít co nejdřív, aby hrdiny mohli být.“ Podle této logiky musí člověk koukat co nejrychleji umřít; jinak se z něj stane kurva. Nadměrná skepse.

V rozhovoru pro Právo říká místopředsedkyně KSČM Rujbrová: „Přiznám se, že o tom, kolik tehdy bylo disidentů a pronásledovaných lidí, se dozvídám skutečně až od roku 1989, a to převážně z novin… V naší republice tehdy žilo 15 milionů lidí a pravděpodobně každý z nás nese určitý díl viny za to, že nedokázal otevřít ústa, nebo ho prostě ani nenapadlo, aby nahlas řekl, že se mu to a to nelíbí…“ Nenapadlo ho to zjevně zejména před paní místopředsedkyní, která za normalizace byla nejprve předsedkyní Senátu Městského soudu v Brně a poté Okresního soudu v Blansku. Mohlo by se totiž stát, že by ho pak dostala do péče. Asi z téhož důvodu byla paní místopředsedkyně tak špatně informovaná o pronásledování a disidentech. Lidé se jí o takových věcech asi nesvěřovali. Přece jen se tedy něco po Listopadu zlepšilo i pro paní Rujbrovou, která se ovšem za totáče podle vlastních slov neměla zase až tak špatně: „Upřímně říkám, že většina toho, co se dělo kolem mne, se mi líbila. Neměla jsem důvod být nespokojena.“ Když si člověk přečte její curriculum vitae, nemá důvod jí nevěřit.

7. prosince • V souvislosti s pohřbem Emila Zátopka zachvátila české noviny lavina neuvěřitelného vyvádění. Různí potentáti soutěží o to, kdo řekne větší hovadinu. Předseda Českého olympijského výboru: „Celý svět ztratil jednoho ze svých největších hrdinů…“ (To sedí, zejména když vezmeme v úvahu hrdinovo chování za normalizace.) LN uvádějí, že „mnozí v této souvislosti vzpomněli pohřeb Jana Palacha nebo předtím T. G. Masaryka“. To už je přímo úděsné: v současném českém Slavíně usedají pospolu ti, co se upálili na protest proti nedůslednosti a často i zbabělosti českých komunistů s lidskou tváří, s těmi, co se (jistěže pod hrubým tlakem, ale přece) podělali. V této věci patří Emil Zátopek spíše do sousedství Alexandra Dubčeka a Oldřicha Černíka. Vím, že o mrtvých se má psát jen dobře, ale tam, kde chvála je současně lež, je na místě mlčet.

9. prosince • Rusko má staronovou hymnu: Sajuz něrušimyj, ovšem beze slov. Budou si ji tedy zatím jenom broukat, ale stejně je to útok na nervy lidí v bývalých ruských koloniích. Zdá se, že se z Ruska postupně stává jen jakýsi zatím o něco umírněnější Sovětský svaz.

16. prosince • Titulek v Právu: „Turisté si u nás dávají lacino spravovat zuby“. V podtextu je: vyžírají nás, cizáci. Rozumí se odvěcí nepřátelé, Němci a Rakušáci. V textu se pak mezi řečí konciliantně přizná, že z toho mají užitek obě strany. A následuje vlastenecké varování: „Nemělo by se ale stát, že lékař se bude věnovat těmto (cizáckým) klientům a zanedbá české pacienty, kterým ošetření hradí zdravotní pojišťovna.“ Perfektní mediální práce, ještě že se o nás tolik starají.

3. ledna • Radostná zpráva: Václav Bělohradský už je zase na té správné straně! Chvíli mu trvalo, než se otřepal z pádu Václava Klause, pak smutně bloumal po stránkách Práva, nyní už tiskne zase v LN zasvěcené články na podporu druhé sametové revoluce.

Policie varuje zahraniční turisty pomocí letáčků před rozšířenou českou zlodějinou, v Právu přemýšlejí o tom, je-li to správné nebo ne. Psycholožka Irmanovová to považuje za projev českého sebemrskačství a nedostatku sebevědomí. Typický projev české hrdosti. Dáme ji najevo, když zatlučeme, že se u nás mocně krade. A pak bude všechno po česku v pořádku: navrch huj, vespod fuj.

12. ledna • Ke krizi kolem České televize: včerejší demonstrace na Václavském náměstí se účastnilo o dost méně lidí než té první. […] Na demonstraci přečetl kdosi dopis Miloše Formana, brojícího proti „politikům“: na politiky je třeba si dát větší pozor než na zloděje. Ve skutečnosti je třeba dát si větší pozor na pana Formana a jeho nejapné řeči než na zloděje. Pokračuje v tom, co začal už v novoročním přípitku a co by dovedeno do důsledků znamenalo anarchii a otevřená vrata pro manipulaci ještě horší, než byla ta komunistická. Bez politiky, politických stran a politiků neexistuje svobodná společnost. Nejvydařenější na tom je, že to pan Forman dělá ze svého amerického zátiší, kdežto plody jeho nezodpovědného vyvádění sklidíme my tady.

17. ledna • Poslanec Pilip a studentský předák z roku 1989 Jan Bubeník, kteří jsou už zhruba týden zadržováni na Kubě, kde se mimo jiné sešli s tamními disidenty, budou zjevně postaveni před soud. Castro se rozhodl, že se na ČR vyřádí. V zásadě mu v tom nic nebrání. Předpoklad (obávám se, že ho sdíleli i nešťastní postižení), že na zdatné Čechy, miláčky Madeleine Albrightové, si nikdo netroufne, se nepotvrdil. (À propos, vzpomínám si, že jeden významný český diplomat, za mlada nadějný reprezentant mladé české socialistické literatury, napsal někdy na počátku šedesátých let báseň začínající verši: „Fidéle, drahý vousáči, ty se mi velice líbíš“. Možná, že by byl kvalifikován pro diplomatickou misi ve věci obou zadržených: je třeba pouze báseň vyhledat, přeložit do španělštiny a poslat starému Castrovi jako doporučení).

3. února • Miroslav Ransdorf prohlásil v rozhovoru pro Právo: „Podívejte se, já jsem byl na Kubě mnohokrát a nikdy mi tam nebyla kladena žádná omezení pohybu.“ Výrok týdne.

7. února • Naši zlatí hoši z Havany opět doma! Pan poslanec Pilip říká: „Byli jsme si vědomi, že riskujeme i zatčení, představovali jsme si ale tak dva tři dny, a ne 25 dní v nepředstavitelných podmínkách, které jsou ale v kubánských věznicích normální.“ Dá se tedy říci, že základním problémem obou pánů byla nedostatečná fantazie. Pan poslanec „ostře rozlišuje mezi kubánským režimem a kubánským lidem“, problém je jen v tom, že Fidelovi tato ostrá rozlišovací schopnost úplně chybí, a tak z obou zadržených dostal, co potřeboval. Petr Pithart v rozporu s protokolem obdaroval Fidela […], dal mu křišťálové šachy a doprovodil to poznámkou, že oba musí hrát otevřenou hru. Na to mu starý desperado řekl: „Vidím, že jste filosof.“ Musel z něho mít podobnou srandu jako kdysi Stalin z Beneše.

9. února • Petr Pithart se z Kuby vrátil jako nefalšovaný barbudo: je proti plošným sankcím vůči Kubě (Američané budou mít radost), mluví o nadstandardních možnostech ekonomických styků (všichni s nostalgií vzpomínáme na pomeranče mdlé chuti, které vypadaly, jako by se jimi před odesláním koulovaly opice, na odporně nasládlé cigarety, které netáhly, a třtinový cukr, který jsme nepotřebovali). A pokud jde o tradici česko-kubánské spolupráce, je třeba upřesnit: byla to spolupráce československého bolševického režimu s kubánským bolševickým režimem dirigovaná z Moskvy.

14. února • Radim Uzel, bojovník za sexuální práva české populace, si to na stránkách (Rudého) Práva vyřídil s křesťanstvím. Dodnes jsem netušil, že sexuální revoluce nějak souvisí s bolševickou.

15. února • Ministr Grégr, tento novodobý stavitel pyramid, přišel s další iniciativou: do skřípajícího soukolí českého hospodářství je pro povzbuzení třeba nalít bratru dvě stě šedesát miliard Kč. Tím bude nastartován český hospodářský zázrak. Problém je ovšem v tom, že za padesát let pobytu v Rusku česká společnost ztratila určité pracovní návyky a kulturu práce. To jsou všechno věci, jejichž rekonstrukce bude trvat mnoho let a vyžaduje stimulaci nemateriální povahy. Představa, že pracovní morálku lidí lze regulovat přivíráním a povolováním kohoutku od penězovodu, stojí v podstatě na marxistických základech. Za mých mladých let se tomu říkalo „hmotná zainteresovanost“ a nikdy to pořádně nefungovalo.

22. února • Dejte sem tu pásku! S těmito slovy napadl Milan Knížák fyzicky redaktora Práva Kramera, který s ním pořizoval rozhovor. Musím spravedlivě uznat, že Kramer je opravdový profesionál, zachází se svými protějšky velmi nemilosrdně a tak to taky má být. Jeho velká interview patří k tomu, co v Právu stojí za to číst. Naproti tomu ředitel Národní galerie je zjevně to, čím by Václav Klaus a ODS rádi nahradili nehodné a apriorně levicové intelektuály, až budou buď vyhubeni, nebo raději sami dobrovolně vymřou: energický selfmademan, vzniklý zkřížením náboženského reformátora anglosaské provenience a sapéra Vodičky.

23. února • Fobie ze zneužití údajů získaných při sčítání obyvatelstva je velmi příbuzná strachu z nemoci šílených krav. Je zajímavé, jak jsou na takové věci cimprlich v zemi, kde po několik desetiletí donášel bratr na bratra, až se hory zelenaly.

28. února • V Polsku byl obžalován bývalý velitel internačního tábora pro Němce z roku 1945. Chlapík má smůlu, ve zdraví se dožil dnešního dne: v době, kdy organizoval a prováděl zvěrstva, mu totiž bylo teprve 21 let. I tak se tužil. Vraždy a znásilňování byly v táboře na denním pořádku, on sám nese zodpovědnost za to, že bylo za živa upáleno nejméně 48 Němců. Poláci jsou sebevědomější národ než Češi a více si váží své pověsti: postavili darebáka před soud. Naši vrahouni si užívají pokojného stáří.
 

Podpora vydání Událostí Bohumila Doležala

Chcete podpořit velký knižní výbor denních Událostí Bohumila Doležala v Edici Revolver Revue?

17.9.2014

V Edici Revolver Revue vyjde letos na podzim kniha Události, která bude obsáhlým výborem z deníku kritika a komentátora Bohumila Doležala z let 2000–2014, a RR hledá dárce, kteří realizaci tohoto vydání podpoří.

Zdůrazňujeme, že kniha nepřinese soubor článků „známého autora“ publikovaných již dříve v denním tisku a ve výběru i knižně, nýbrž že to bude obsáhlý, více než čtyřsetstránkový výbor z každodenních glos a komentářů, které Bohumil Doležal v posledních čtrnácti letech zveřejňoval jen na své internetové stránce. Domníváme se, že kniha to bude mimořádná a podstatná: názorně ukáže nejen to, že nezávislý kritik Doležalova formátu se v českém veřejném životě objeví jen jednou za čas a v českém prostředí po roce 1989 představuje obzvlášť výjimečný a těžko souměřitelný úkaz, ale přinese také jedinečnou komentovanou kroniku naší doby, jejíž autor mimo jiné zaznamenává a analyzuje – s mimořádnou jasnozřivostí, inteligencí, erudicí i vtipem a také vytrvalostí – podstatné příčiny postupného propadu místní politiky a veřejného dění, a to v kontextu vybraných událostí historických i světových. Doležalovy Události tak přinášejí také případné a inspirativní odpovědi na otázku, proč se česká demokracie neustále vyvíjí k horšímu, resp. proč se nevyvíjí k lepšímu – i z toho důvodu nikoli náhodou Revolver Revue vydání plánuje k výročí pádu komunistického režimu v roce 1989.

Rádi bychom touto cestou požádali o pomoc a podporu dárce, kteří by chtěli vydání knihy pomoci. Na náklady spojené s přípravou a realizací tohoto výboru, náročného mimo jiné svou ediční přípravou, získal vydavatel grant, který je však může pokrýt pouze částečně. Chce-li a může-li někdo z Vás či Vašich přátel vydání Doležalových Událostí v Edici Revolver Revue podpořit formou daru jakoukoli částkou, kontaktujte nás prosíme na čísle 777 654 516 (Ivana Metelková, ředitelka RR), případně 774 092 052, nebo na adrese: sekretariat@revolverrevue.cz.

Výbor Událostí Bohumila Doležala v Edici Revolver Revue, ze kterého níže přinášíme ukázku, připravil Adam Drda ve spolupráci s Terezií Pokornou, autorem grafické úpravy je Viktor Karlík, kniha v pevné vazbě bude čítat přes 400 stran formátu 165 x 240 a bude obsahovat rejstřík.
RR

Bohumil Doležal – Události
(několik zápisů z podzimu a zimy 2000/2001)

19. října • Měla Helenka třetí možnost? Totiž Helena Vondráčková. V příloze LN s ní uveřejnili rozhovor, kde mluví mj. o tom, že po roce 1968 měla možnost buď emigrovat, nebo se přizpůsobit požadavkům režimu. Nějaký čtenář namítá, že mohla jako Marta Kubišová dělat uklízečku, jako kardinál Vlk mýt okna, jako Dienstbier topit či jako Šilhán kopat kanály. Myslím, že je to ještě jednodušší. Mohla se stáhnout do ústraní bez okázalých gest, pracovat jako učitelka v mateřské školce, úřednice v nějakém podniku nebo poštovní doručovatelka. Po čase by na ni všichni zapomněli, ani po listopadu 1989 by se nedočkala žádné veliké slávy. Ale zachovala by se důstojně a správně. Ti lidé vůbec nestáli před dilematem emigrace – zvuková kulisa husákovskému režimu – nádeničina. Chtělo to jen se trochu uskrovnit.

23. října • Podle průzkumu veřejného mínění prováděného na počátku tohoto roku v několika zemích kandidujících na vstup do EU si většina Čechů myslí, že české hospodářství je na tom špatně a lepší to už nebude. Současně si však myslí, že se mají docela dobře a bude to ještě lepší. Zdá se, že se tu uplatňuje letitá zkušenost z komunistické éry. Veřejná sféra nejenže není se soukromou vůbec propojena, ale rozklad a úpadek veřejné sféry je to, co soukromé sféře nejvíc svědčí: vytváří se životadárný humus, a důmyslnou soustavou tunelů a tunýlků pak lze odvádět životodárnou materii z bezbranného těla toho, co lze označit tak, že to „není naše“, přímo do tepla našich domovů. Dokud se nezmění tahle mentalita, půjde to s českou společností z kopce.

7. listopadu • Tempora mutantur… Zdalipak si ještě někdo vzpomene na toto osudové výročí, den řinčení zbraní na Rudém náměstí, velkohubých projevů a otravných tirád v bolševickém tisku. České noviny, které sleduji, je ani nezaznamenaly. Kéž bychom se neviditelných následků „Velkého října“ v našich duších zbavili tak snadno, jako jsme na něj zapomněli.

14. listopadu • Prý přibývá pohřbů bez obřadu, lidé si nechtějí drásat city morbidními ceremoniemi. Zjevně jsou přesvědčeni, že umřít je něco, co se vymyká normalitě, tedy smůla, a že sami nikdy neumřou. Ve skutečnosti rozloučit se se zesnulým je projev elementární slušnosti a připomínka, že ani nás to jednou nemine; mimo jiné i proto záleží na všem, co v životě uděláme. Jsou věci, které se buď odčinit nedají, nebo to už nestihneme. Sekularizovaná společnost vede lidi k tomu, že si odvykli umírat: přitom umře každý.

25. listopadu • Celá země řeší otázku, zda má mít Emil Zátopek státní pohřeb. Je dobře, že nemáme nic důležitějšího na práci. Náměstek ministra školství Malý prohlásil: „Emil Zátopek si rozhodně zaslouží úctu za to, co udělal pro tento stát.“ Pan náměstek se domnívá, že v padesátých letech existoval „tento stát“? Politolog Zdeněk Zbořil omlouvá Zátopkovo selhání v roce 1969: „Víte, já si pamatuji, jak chodil hrbatý od měření vody, či co to dělal na tom bagru, a už byl také starší a začala se mu hroutit páteř. Velké hrdinské činy vždy bývají dost časově omezené, člověk málokdy vydrží žít celý život jako hrdina. Velcí hrdinové se snaží umřít co nejdřív, aby hrdiny mohli být.“ Podle této logiky musí člověk koukat co nejrychleji umřít; jinak se z něj stane kurva. Nadměrná skepse.

V rozhovoru pro Právo říká místopředsedkyně KSČM Rujbrová: „Přiznám se, že o tom, kolik tehdy bylo disidentů a pronásledovaných lidí, se dozvídám skutečně až od roku 1989, a to převážně z novin… V naší republice tehdy žilo 15 milionů lidí a pravděpodobně každý z nás nese určitý díl viny za to, že nedokázal otevřít ústa, nebo ho prostě ani nenapadlo, aby nahlas řekl, že se mu to a to nelíbí…“ Nenapadlo ho to zjevně zejména před paní místopředsedkyní, která za normalizace byla nejprve předsedkyní Senátu Městského soudu v Brně a poté Okresního soudu v Blansku. Mohlo by se totiž stát, že by ho pak dostala do péče. Asi z téhož důvodu byla paní místopředsedkyně tak špatně informovaná o pronásledování a disidentech. Lidé se jí o takových věcech asi nesvěřovali. Přece jen se tedy něco po Listopadu zlepšilo i pro paní Rujbrovou, která se ovšem za totáče podle vlastních slov neměla zase až tak špatně: „Upřímně říkám, že většina toho, co se dělo kolem mne, se mi líbila. Neměla jsem důvod být nespokojena.“ Když si člověk přečte její curriculum vitae, nemá důvod jí nevěřit.

7. prosince • V souvislosti s pohřbem Emila Zátopka zachvátila české noviny lavina neuvěřitelného vyvádění. Různí potentáti soutěží o to, kdo řekne větší hovadinu. Předseda Českého olympijského výboru: „Celý svět ztratil jednoho ze svých největších hrdinů…“ (To sedí, zejména když vezmeme v úvahu hrdinovo chování za normalizace.) LN uvádějí, že „mnozí v této souvislosti vzpomněli pohřeb Jana Palacha nebo předtím T. G. Masaryka“. To už je přímo úděsné: v současném českém Slavíně usedají pospolu ti, co se upálili na protest proti nedůslednosti a často i zbabělosti českých komunistů s lidskou tváří, s těmi, co se (jistěže pod hrubým tlakem, ale přece) podělali. V této věci patří Emil Zátopek spíše do sousedství Alexandra Dubčeka a Oldřicha Černíka. Vím, že o mrtvých se má psát jen dobře, ale tam, kde chvála je současně lež, je na místě mlčet.

9. prosince • Rusko má staronovou hymnu: Sajuz něrušimyj, ovšem beze slov. Budou si ji tedy zatím jenom broukat, ale stejně je to útok na nervy lidí v bývalých ruských koloniích. Zdá se, že se z Ruska postupně stává jen jakýsi zatím o něco umírněnější Sovětský svaz.

16. prosince • Titulek v Právu: „Turisté si u nás dávají lacino spravovat zuby“. V podtextu je: vyžírají nás, cizáci. Rozumí se odvěcí nepřátelé, Němci a Rakušáci. V textu se pak mezi řečí konciliantně přizná, že z toho mají užitek obě strany. A následuje vlastenecké varování: „Nemělo by se ale stát, že lékař se bude věnovat těmto (cizáckým) klientům a zanedbá české pacienty, kterým ošetření hradí zdravotní pojišťovna.“ Perfektní mediální práce, ještě že se o nás tolik starají.

3. ledna • Radostná zpráva: Václav Bělohradský už je zase na té správné straně! Chvíli mu trvalo, než se otřepal z pádu Václava Klause, pak smutně bloumal po stránkách Práva, nyní už tiskne zase v LN zasvěcené články na podporu druhé sametové revoluce.

Policie varuje zahraniční turisty pomocí letáčků před rozšířenou českou zlodějinou, v Právu přemýšlejí o tom, je-li to správné nebo ne. Psycholožka Irmanovová to považuje za projev českého sebemrskačství a nedostatku sebevědomí. Typický projev české hrdosti. Dáme ji najevo, když zatlučeme, že se u nás mocně krade. A pak bude všechno po česku v pořádku: navrch huj, vespod fuj.

12. ledna • Ke krizi kolem České televize: včerejší demonstrace na Václavském náměstí se účastnilo o dost méně lidí než té první. […] Na demonstraci přečetl kdosi dopis Miloše Formana, brojícího proti „politikům“: na politiky je třeba si dát větší pozor než na zloděje. Ve skutečnosti je třeba dát si větší pozor na pana Formana a jeho nejapné řeči než na zloděje. Pokračuje v tom, co začal už v novoročním přípitku a co by dovedeno do důsledků znamenalo anarchii a otevřená vrata pro manipulaci ještě horší, než byla ta komunistická. Bez politiky, politických stran a politiků neexistuje svobodná společnost. Nejvydařenější na tom je, že to pan Forman dělá ze svého amerického zátiší, kdežto plody jeho nezodpovědného vyvádění sklidíme my tady.

17. ledna • Poslanec Pilip a studentský předák z roku 1989 Jan Bubeník, kteří jsou už zhruba týden zadržováni na Kubě, kde se mimo jiné sešli s tamními disidenty, budou zjevně postaveni před soud. Castro se rozhodl, že se na ČR vyřádí. V zásadě mu v tom nic nebrání. Předpoklad (obávám se, že ho sdíleli i nešťastní postižení), že na zdatné Čechy, miláčky Madeleine Albrightové, si nikdo netroufne, se nepotvrdil. (À propos, vzpomínám si, že jeden významný český diplomat, za mlada nadějný reprezentant mladé české socialistické literatury, napsal někdy na počátku šedesátých let báseň začínající verši: „Fidéle, drahý vousáči, ty se mi velice líbíš“. Možná, že by byl kvalifikován pro diplomatickou misi ve věci obou zadržených: je třeba pouze báseň vyhledat, přeložit do španělštiny a poslat starému Castrovi jako doporučení).

3. února • Miroslav Ransdorf prohlásil v rozhovoru pro Právo: „Podívejte se, já jsem byl na Kubě mnohokrát a nikdy mi tam nebyla kladena žádná omezení pohybu.“ Výrok týdne.

7. února • Naši zlatí hoši z Havany opět doma! Pan poslanec Pilip říká: „Byli jsme si vědomi, že riskujeme i zatčení, představovali jsme si ale tak dva tři dny, a ne 25 dní v nepředstavitelných podmínkách, které jsou ale v kubánských věznicích normální.“ Dá se tedy říci, že základním problémem obou pánů byla nedostatečná fantazie. Pan poslanec „ostře rozlišuje mezi kubánským režimem a kubánským lidem“, problém je jen v tom, že Fidelovi tato ostrá rozlišovací schopnost úplně chybí, a tak z obou zadržených dostal, co potřeboval. Petr Pithart v rozporu s protokolem obdaroval Fidela […], dal mu křišťálové šachy a doprovodil to poznámkou, že oba musí hrát otevřenou hru. Na to mu starý desperado řekl: „Vidím, že jste filosof.“ Musel z něho mít podobnou srandu jako kdysi Stalin z Beneše.

9. února • Petr Pithart se z Kuby vrátil jako nefalšovaný barbudo: je proti plošným sankcím vůči Kubě (Američané budou mít radost), mluví o nadstandardních možnostech ekonomických styků (všichni s nostalgií vzpomínáme na pomeranče mdlé chuti, které vypadaly, jako by se jimi před odesláním koulovaly opice, na odporně nasládlé cigarety, které netáhly, a třtinový cukr, který jsme nepotřebovali). A pokud jde o tradici česko-kubánské spolupráce, je třeba upřesnit: byla to spolupráce československého bolševického režimu s kubánským bolševickým režimem dirigovaná z Moskvy.

14. února • Radim Uzel, bojovník za sexuální práva české populace, si to na stránkách (Rudého) Práva vyřídil s křesťanstvím. Dodnes jsem netušil, že sexuální revoluce nějak souvisí s bolševickou.

15. února • Ministr Grégr, tento novodobý stavitel pyramid, přišel s další iniciativou: do skřípajícího soukolí českého hospodářství je pro povzbuzení třeba nalít bratru dvě stě šedesát miliard Kč. Tím bude nastartován český hospodářský zázrak. Problém je ovšem v tom, že za padesát let pobytu v Rusku česká společnost ztratila určité pracovní návyky a kulturu práce. To jsou všechno věci, jejichž rekonstrukce bude trvat mnoho let a vyžaduje stimulaci nemateriální povahy. Představa, že pracovní morálku lidí lze regulovat přivíráním a povolováním kohoutku od penězovodu, stojí v podstatě na marxistických základech. Za mých mladých let se tomu říkalo „hmotná zainteresovanost“ a nikdy to pořádně nefungovalo.

22. února • Dejte sem tu pásku! S těmito slovy napadl Milan Knížák fyzicky redaktora Práva Kramera, který s ním pořizoval rozhovor. Musím spravedlivě uznat, že Kramer je opravdový profesionál, zachází se svými protějšky velmi nemilosrdně a tak to taky má být. Jeho velká interview patří k tomu, co v Právu stojí za to číst. Naproti tomu ředitel Národní galerie je zjevně to, čím by Václav Klaus a ODS rádi nahradili nehodné a apriorně levicové intelektuály, až budou buď vyhubeni, nebo raději sami dobrovolně vymřou: energický selfmademan, vzniklý zkřížením náboženského reformátora anglosaské provenience a sapéra Vodičky.

23. února • Fobie ze zneužití údajů získaných při sčítání obyvatelstva je velmi příbuzná strachu z nemoci šílených krav. Je zajímavé, jak jsou na takové věci cimprlich v zemi, kde po několik desetiletí donášel bratr na bratra, až se hory zelenaly.

28. února • V Polsku byl obžalován bývalý velitel internačního tábora pro Němce z roku 1945. Chlapík má smůlu, ve zdraví se dožil dnešního dne: v době, kdy organizoval a prováděl zvěrstva, mu totiž bylo teprve 21 let. I tak se tužil. Vraždy a znásilňování byly v táboře na denním pořádku, on sám nese zodpovědnost za to, že bylo za živa upáleno nejméně 48 Němců. Poláci jsou sebevědomější národ než Češi a více si váží své pověsti: postavili darebáka před soud. Naši vrahouni si užívají pokojného stáří.
 

Chcete podpořit velký knižní výbor denních Událostí Bohumila Doležala v Edici Revolver Revue?

Večer Revolver Revue / Jiřímu Kolářovi a I. M. Jirousovi k narozeninám

9.9.2014

Kdy: pondělí 15. září od 19 h
Kde: kavárna Unijazz (Jindřišská 5, vchod z pasáže „Jindřišská“, II. schodiště, 4. patro)

Zveme Vás na večer u příležitosti vydání knihy o díle I. M. Jirouse MAGOROVA KONFERENCE, která v Edici RR vychází k jeho nedožitým sedmdesátinám (23. 9. 1944), a podzimní REVOLVER REVUE, obsahující mj. obsáhlý blok textů a fotografií věnovaných Jiřímu Kolářovi, od jehož narození uplyne letos sto let (24. 9. 1914).

Těšit se můžete na obě publikace, které bude možno na místě zakoupit za mimořádné ceny + dobrou společnost + tradičně otevřenou RR zábavu.
 

Večer Revolver Revue /  Jiřímu Kolářovi a I. M. Jirousovi k narozeninám
Večer Revolver Revue /  Jiřímu Kolářovi a I. M. Jirousovi k narozeninám