KONFERENCE / I. M. JIROUS / POZVÁNÍ / PROGRAM

24.10.2013

Na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura…
Any culture would perish from having its praises sung…
I. M. J., 1985

IVAN MARTIN JIROUS
konference / 14.–15. 11. 2013 / Praha
conference / 14–15 November, 2013 / Prague

pořádá Revolver Revue v prostorách FAMU (Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, I. patro, místnost č. 107)
organized by Revolver Revue in the FAMU Building (Smetanovo nábřeží 2, Prague 1, 1st floor, room No. 107)

s mezinárodní účastí / ve spolupráci s Institutem pro studium literatury / za podpory Magistrátu hl. města Praha a Ministerstva kultury ČR
international speakers / in cooperation with the Institute for Literary Studies / supported
by Prague City Hall and the Ministry of Culture of the Czech Republic

PROGRAM / SCHEDULE:

čtvrtek 14. 11. / Thursday, 14 November

Terezie Pokorná – zahájení / opening (10.00)

I. POEZIE, DOPISY, PŘEKLADY / POETRY, LETTERS, TRANSLATIONS (10.15–14.30, moderují / hosted by Marek Vajchr, Petr Onufer)

  • Marek Vajchr: Soucit, starost a sentiment / Compassion, Concern and Sentiment
  • Viktor Šlajchrt: Tradice prokletých básníků a Jirous / The Tradition of Cursed Poets and Jirous
  • Petr Hruška: Komunikativnost Magorových básní z pozdních sbírek / Communicativeness of Magor´s Late Poems
  • Martin Hybler: Magorovy dopisy / Magor´s Letters

přestávka / Break (12.15–13.00)

  • Mike Baugh: Musel bys být Magor, abys zkusil překládat Jirouse / Translating Magor, You´d Have to Be Mad
  • Justin Quinn: Jirous mimo (k problematice překladu Jirousovy poezie) / Jirous Outside (on translating Jirous´s poetry)
  • Paul Wilson: Jirous, Sontagová a nová citlivost (úvahy nad neznámou Magorovou překladatelskou činností) / Jirous, Sontag, and the New Sensibility (reflections on Magor´s unknown translation activities)

přestávka / Break (14.30–15.00)

II. SAMIZDAT A LIDSKÁ PRÁVA, POZŮSTALOST A DALŠÍ PRAMENY / SAMIZDAT AND HUMAN RIGHTS, ESTATE AND OTHER SOURCES (15.00–18.30, moderují / hosted by Michael Špirit, Adam Drda)

  • Jiří Gruntorád: Magor v samizdatu / Magor in Samizdat
  • František Stárek: IMJ jako spoluvydavatel časopisu Vokno / IMJ as a co-publisher of Vokno magazine
  • Martin Machovec: Zpráva o stavu literární pozůstalosti IMJ / Report on the State of IMJ´s Literary Estate

přestávka + projekce / Break and screening.

  • I. M. Jirous na fotografiích Ondřeje Němce (16.30–17.00) / I. M. Jirous in Ondřej Němec´s photographs
  • Dana Němcová: I. M. Jirous a lidská práva / I. M. Jirous and the Human Rights
  • Ivan Bierhanzl: IMJ v audiovizuálních médiích do roku 1989 (komentovaná projekce) / IMJ in audiovisual media until 1989 (commented screening)

diskuse / discussion

pátek 15. 11. / Friday 15 November

III. POLEMIK, KRITIK, HISTORIK UMĚNÍ / POLEMIST, CRITIC, ART HISTORIAN (10.00-12.00, moderují / hosted by Terezie Pokorná & Viktor Karlík)

  • Luboš Merhaut: Magor polemický / Magor Polemical
  • Pavla Pečinková: „Čas unáší krásu – čas odhaluje pravdu“ (Magor jako výtvarný kritik) / „Time Conveys Beauty – Time Reveals the Truth“ (Magor as Art Critic)
  • Petr Jindra: „Sílící pocit utkvělé konkrétnosti“ (Osobnost I. M. Jirouse jako historika a kritika umění) / “The Growing Feeling of Fixed Concreteness“ (I. M. Jirous as an Art Historian and Critic)
  • Magdalena Juříková: Sochařské události šedesátých let pohledem IMJ / Sculpture Events of the 1960s as Observed by IMJ

přestávka / Break (12.00–13.00)

IV. TEORETIK UNDERGROUNDU / THEORIST OF UNDERGROUND (13.00–15.30, moderuje / hosted by Marek Vajchr)

  • Robert Krumphanzl: Ivan Martin Jirous jako „teoretik hnutí undergroundu“ / Ivan Martin Jirous as the “Theorist of the Underground Movement“
  • Veronika Tuckerová: Jirous o undergroundu: mýtus, kosmos, ghetto / Jirous on Underground: Myth, Cosmos, Ghetto
  • Nicolas Maslowski: Underground jako (nové) sociální hnutí? / Underground as a (New) Social Movement
  • David Bartoň: „Běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.“ / “Woe to the One by Whom the Temptation Comes.“
  • Miroslav Petříček: Nezvladatelnost není alternativa, nýbrž něco úplně jiného / Uncontrollability Is Not an Alternative, but Something Entirely Different

přestávka / Break (15.30–16.00)

V. PŮSOBENÍ PO ROCE 1989, KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ A MEDIÁLNÍ OBRAZ / AFTER 1989, COLLECTIVE MEMORY AND MEDIA IMAGE (16.00–18.00, moderuje / hosted by Terezie Pokorná)

  • Michael Špirit: IMJ po roce 89 / IMJ after 1989
  • Michal Geisler: Magorova cesta do české kolektivní paměti / Magor´s Journey to the Czech Collective Memory
  • Adam Drda: Mediální obraz Ivana Martina Jirouse / The Media Image of I. M. Jirous

diskuse / discussion

+ VEČER REVOLVER REVUE / REVOLVER REVUE AFTERPARTY
od 20.00 v Café V Lese / starting at 8 pm at Café V Lese

Z básní I. M. Jirouse budou číst / I. M. Jirous´s poetry read by Petr Hruška, Vít Kremlička, J. H. Krchovský, Luděk Marks a Petr Placák. K poslechu i tanci zahrají / starring All Tomorrow's Parties Band + Tea Jay Ivo.

Program konference i Večera RR a další informace budou průběžně aktualizovány na www.revolverrevue.cz a facebookových stránkách RR. / The conference schedule and RR Afterparty, as well as additional information, are due to be modified; see www.revolverrevue.cz and Revolver Revue´s Facebook page.
 

KONFERENCE / I. M. JIROUS / POZVÁNÍ / PROGRAM

KONFERENCE / I. M. JIROUS

14.10.2013

 

Na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura…
Any culture would perish from having its praises sung…

I. M. J., 1985

IVAN MARTIN JIROUS
konference / 14.–15. 11. 2013 / Praha
conference / 14–15 November, 2013 / Prague

pořádá Revolver Revue v prostorách FAMU
organized by Revolver Revue in the FAMU Building

s mezinárodní účastí / ve spolupráci s Institutem pro studium literatury / za podpory Magistrátu hl. města Praha a Ministerstva kultury ČR
international speakers / in cooperation with the Institute for Literary Studies / supported by Prague City Hall and the Ministry of Culture of the Czech Republic

O Jirousově básnickém, kritickém a teoretickém díle, jeho reflexi, problematice undergroundu a dalších tématech budou hovořit: M. Baugh / I. Bierhanzl / A. Drda / M. Geisler / J. Gruntorád / P. Hruška / M. Hybler / P. Jindra / M. Juříková / V. Karlík / R. Krumphanzl / M. Machovec / N. Maslowski / L. Merhaut / D. Němcová / P. Pečinková / T. Pokorná / J. Quinn / F. Stárek / V. Šlajchrt / M. Špirit / V. Tuckerová / M. Vajchr

Program konference i doprovodného programu a další informace budou průběžně aktualizovány na www.revolverrevue.cz a fcb stránkách.

KONFERENCE / I. M. JIROUS

VEČER REVOLVER REVUE NA TABOOKU

30.9.2013

Revolver Revue bude i letos hostem festivalu malých nakladatelů TABOOK (Tábor 3.–5. října). Ve festivalovém stanu bude připravena bohatá prodejní nabídka nejen RR titulů a v sobotu 5. října se od 18 hodin bude na Tabooku konat

Večer s Revolver Revue:

Setkání s autory vybraných knih z Edice Revolver Revue. V prostorách probíhající výstavy kunstWerku vystoupí básník Richard Pietrass a jeho překladatelka Věra Koubová (Z lemu snu / Traumsaum), spisovatel Lubomír Martínek (Let želvy, Muškátový oříšek) a členové vystavující tvůrčí formace (Kniha chat). Následovat bude koncert skupiny Banana Split a Jeho Moralisté a volná společenská zábava. Rozhovory s autory jakož i přítomnost grafiků příslušných knih (Luboš Drtina, Viktor Karlík, Jan Čumlivski) a dalších spolupracovníků RR nejsou vyloučeny. Možná přijde i jeden z laureátů Ceny Revolver Revue, tajná organizace B. K. S., jejíž kniha Kaloty vyšla rovněž v Edici RR a která v rámci Tabooku vystavuje své práce stejně jako Henning Wagenbreth, jemuž je věnován velký blok v podzimní Revolver Revue.

Podrobný program Večera s Revolver Revue:

18:00–18:50
Z Tance smrti a Z lemu snu – Věra Koubová a Richard Pietrass
Překladatelka Věra Koubová a básník Richard Pietrass přečtou ukázky ze dvou Pietrassových sbírek, vydaných v RR (kniha Z lemu snu / Traumsaum vyšla s ilustracemi Luboše Drtiny a
obdržela letos cenu Magnesia Litera za překlad), a nad příklady z vlastní práce budou hovořit o vztahu autora a překladatele a dobrodružství, jež překládání nabízí.
Dílna, Pražská 157

19:00–19:45
Let želvy – Lubomír Martínek
Luboš Martínek bude číst především ze své nové knihy povídek: vypravěč třinácti krátkých próz z Letu želvy je pozorným svědkem výjevů, dějů a osudů, jejichž aktéři se z pohodlného lpění na předsudcích či z marnivé touhy vyhovět očekávání svého okolí zaplétají do sítí sebeobelhávání, a dobrovolně se tak vzdávají vlastní svobody a důstojnosti.
Dílna, Pražská 157

19:50–20:00
Der Ausflug + Kniha chat – kunstWerk
V prostorách vlastní výstavy vystoupí tvůrčí formace kunstWerk, jejíž Kniha chat vyšla v Edici RR a jejíž členové patří k stálým spolupracovníkům Revolver Revue.
Dílna, Pražská 157

21:00–00:00
Koncert skupiny Banana Split a Jeho Moralisté a volná společenská zábava
Pivnice U Lva, Vodní
 

POZVÁNÍ / KONFERENCE / I. M. JIROUS

2.9.2013

Na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura…
Any culture would perish from having its praises sung…
I. M. J., 1985

IVAN MARTIN JIROUS
konference / 14.–15. 11. 2013 / Praha
conference / 14–15 November, 2013 / Prague

pořádá Revolver Revue v prostorách FAMU
organized by Revolver Revue in the FAMU Building

s mezinárodní účastí / ve spolupráci s Institutem pro studium literatury / za podpory Magistrátu hl. města Praha a Ministerstva kultury ČR
international speakers / in cooperation with the Institute for Literary Studies / supported by Prague City Hall and the Ministry of Culture of the Czech Republic

O Jirousově básnickém, kritickém a teoretickém díle, jeho reflexi, problematice undergroundu a dalších tématech budou hovořit: M. Baugh / I. Bierhanzl / A. Drda / M. Geisler / J. Gruntorád / P. Hruška / M. Hybler / P. Jindra / M. Juříková / V. Karlík / R. Krumphanzl / M. Machovec / N. Maslowski / L. Merhaut / D. Němcová / P. Pečinková / T. Pokorná / J. Quinn / F. Stárek / V. Šlajchrt / M. Špirit / V. Tuckerová / M. Vajchr

Program konference i doprovodného programu a další informace budou průběžně aktualizovány na www.revolverrevue.cz a fcb stránkách.
 

POZVÁNÍ / KONFERENCE / I. M. JIROUS

Z Večera a předání Ceny Revolver Revue

30.6.2013

Přinášíme fotoreportáž Karla Cudlína ze slavnostního Večera RR v pražském café V lese, který proběhl 20. června 2013. Jeho součástí bylo mj. uvedení knihy próz Filipa Topola z osmdesátých let, které vyšly jako 70. svazek v Edici RR pod názvem Jako pes a z nichž četl ukázku Jáchym Topol, dále autorské čtení Víta Kremličky z právě vydané sbírky Tibetiana (Edice RR, sv. 68) a J. H. Krchovského z nových básní publikovaných v letní Revolver Revue. Fotografu Ondřeji Němcovi předala redakce RR Cenu Revolver Revue v podobě bronzové plakety od Viktora Karlíka s variací na logo RR. Na závěr zahráli All Tomorrow´s Parties Band a RR DJ.

Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue
Z Večera a předání Ceny Revolver Revue

Týden Proti ztrátě paměti

24.6.2013

Poslední červnový týden pořádá společnost Člověk v tísni kampaň Proti ztrátě paměti, která má připomenout, jak se komunistická ideologie projevovala v praxi. „Zlehčování minulosti nás oslabuje při řešení aktuálních problémů a výzev. Zločinnost komunistického režimu by nám měla sloužit jako trvalé varování,“ říká Karel Strachota, ředitel projektu Příběhů bezpráví, v jehož rámci kampaň probíhá. Na www.protiztratepameti.cz je program akce a memorandum Proti ztrátě paměti, které může každý návštěvník webu podepsat a kde může připojit osobní poznámku. Antikomunistický postoj podpoří řada jednotlivců i skupin po celé České republice prostřednictvím různých společenských a kulturních akcí, připravena je také brožura Proti ztrátě paměti – o komunistických časech, jež reaguje na názory a teze, které se týkají komunistického režimu a zaznívají při osobních debatách i v médiích. Kampaň vrcholí ve čtvrtek 27. června v den výročí popravy dr. Milady Horákové a Den památky obětí komunistického režimu. Na Tylově náměstí v Praze bude v odpoledních hodinách probíhat Tržiště paměti, na němž budou pamětníci komunistických persekucí sdílet své vzpomínky a zkušenosti se studenty i širokou veřejností.  

Více na www.protiztratepameti.cz.

Týden Proti ztrátě paměti

KNIHEX 2013

21.6.2013

Zveme Vás na třetí ročník knižního jarmarku Knihex, který se bude konat v neděli 23. června od 10 do 20 hodin na pražské náplavce pod Rašínovým nábřežím (mezi Palackého a železničním mostem).

Revolver Revue, knihy z Edice RR, originální trika a tašky z naší produkce za mimořádné ceny!

Kromě prodejních stánků dalších nakladatelství se můžete těšit na bohatý doprovodný program.

Více na www.knihex.czwww.facebook.com/Knihex.

Těšíme se na Vás!

KNIHEX 2013

CENA RR PRO FOTOGRAFA ONDŘEJE NĚMCE

17.6.2013

Prestižní CENU REVOLVER REVUE za rok 2012 obdrží ONDŘEJ NĚMEC za soubor fotografií z normalizačních let. Cena v podobě bronzové plakety s variací na logo RR bude předána ve čtvrtek 20. ČERVNA  na slavnostním VEČERU REVOLVER REVUE  v pražském CAFÉ V LESE, který je otevřen veřejnosti.

Soubor oceněných fotografií byl donedávna širší veřejnosti neznámý, výběr z něj byl poprvé uveřejněn letos v Revolver Revue č. 91/2013, v Edici RR se připravuje knižní publikace. Němcovy snímky ze sedmdesátých a osmdesátých let vynikají ryze fotografickými kvalitami, pozoruhodné jsou však i z dalších důvodů. Jejich autor soustavně dokumentoval osobnosti, život a prostředí pražského undergroundu a disentu, proto nemohl své fotografie do listopadu 1989 zveřejňovat. Poté s jejich představením nespěchal. V roce 2002 pak jeho archiv tvrdě postihla povodeň, jejíž stopy nesou snímky, které se zachovaly, dodnes – prvek destrukce prostřednictvím náhody však do Němcových fotografií vnáší další pozoruhodnou kvalitu. „Dobré dílo dotvořené velkou vodou,“ shrnuje jejich význam redaktor Revolver Revue Viktor Karlík, jehož text o těchto fotografiích lze číst zde.

Cenu Revolver Revue uděluje významný kulturní časopis od roku 1985, kdy začal vycházet jako samizdatová tribuna nejmladší undergroundové generace. Mezi dosavadní laureáty patří básníci a spisovatelé Z. Hejda, J. Krejcarová, I. M. Jirous, J. H. Krchovský, I. Vodseďálek, J. Zelenka, I. Matoušek a V. Kremlička, výtvarníci P. Brázda, V. Nováková, R. Dzurko, I. Sobotka, V. Pivovarov a Ch. Valoušek, kritici a esejisté A. Stankovič, M. Žilina, L. Vachtová, Z. Vašíček, M. Hybler a B. Doležal, typograf F. Štorm, galerista J. Placák, rocker T. Ducháček, fotograf K. Cudlín, kulturní aktivista Č. Huňát, tajná organizace B. K. S. a skupina WWW.

CENA RR PRO FOTOGRAFA ONDŘEJE NĚMCE
CENA RR PRO FOTOGRAFA ONDŘEJE NĚMCE

Velký VEČER RR / KDY + KDE

2.6.2013

čtvrtek 20. června / 19.00 / café V lese (Krymská 12, Praha 10 – Vršovice)

Na co se můžete těšit:

  • slavnostní předání Ceny Revolver Revue za rok 2012
  • uvedení letního čísla Revolver Revue
  • autorské čtení J. H. Krchovského (Nové básně & etudy)
  • projekce filmového samizdatu „1984“ Blumfelda S. M. (Čaroděje)
  • autorské čtení z nové básnické sbírky Víta Kremličky Tibetiana
  • představení nové knihy Filipa Topola Jako pes
  • k tanci i poslechu All Tomorrow's Parties Band
  • + RR DJ
  • dobrá společnost a mnohé další

Letní RR + Jedna věta / L. Vachtová

28.5.2013

Letní Revolver Revue (č. 91/2013) + jako samostatně neprodejná příloha
Jedna věta Ludmily Vachtové

A. M. SCHWARZOVÁ (*14. 3. 1921) – Drda / román – TORRES / KRCHOVSKÝ – nové básně + beseda / BLEXBOLEX – práce + rozhovor / film – ČARODĚJ – 1984 / fotografie – NĚMEC / výstřižky – KARLÍK / LEM, MROŻEK – dopisy / METROPOLIS – Pelichovský / BABÁK / KUBIŠTA – pohled odjinud / ATELIÉRY – Štourač / KUNSTWERK / Socha – ANAGRAMY / LIMERIKY – Townsend / SCENÁRISTICKÁ DÍLNA / Kritický COULEUR – reflexe / a další

Letní RR bude uvedena na Velkém Večeru RR 20. června v Café V lese, kde bude také slavnostně předána Cena RR za rok 2012 a připraven další bohatý program. Těšíme se na Vás!

Více o letním čísleJedné větě Ludmily Vachtové.
S výraznou slevou objednávejte zde.
Recenzní výtisky žádejte na sekretariat@revolverrevue.cz.
 

Letní RR + Jedna věta / L. Vachtová
Letní RR + Jedna věta / L. Vachtová

Druhý otevřený dopis ministryni kultury ČR Aleně Hanákové od šéfredaktorů českých literárních periodik

14.5.2013

Zástupci literárních periodik zaslali v úterý 14. 5. 2013 již druhý otevřený dopis ministryni kultury ČR Aleně Hanákové. Tématem dopisu jsou stále ještě nedořešené otázky státní podpory mnoha projektů z oblasti tzv. živého umění. První dopis šéfredaktorů odstartoval na začátku tohoto roku mohutné protesty proti výrazným škrtům v oblasti živého umění, které vyvrcholily velkou demonstrací v únoru.

Dopisem, který navazuje na první apel z ledna 2013, se zástupci literárních periodik postavili za oprávněný požadavek zástupců všech oblastí tzv. živého umění na odpovídající podporu řady podstatných kulturních projektů a aktivit nejen v roce 2013, ale i v dalších letech. Po únorové demonstraci představitelé MK ČR přislíbili granty v oblasti profesionálního živého umění navýšit, ve skutečnosti však všechny vypisované grantové oblasti žádané úrovně srovnatelné s rokem 2012 nedosáhly. Šéfredaktoři literárních časopisů připomínají, že ačkoliv podpora jejich periodik nakonec výrazně krácena nebyla, jiným projektům hrozí vážné problémy.

Desítky projektů nadále zůstávají bez jakékoli podpory ze strany státu, ačkoli jde o aktivity, jež státní dotace v předchozích letech pravidelně získávaly. Současná situace, kdy byly prostředky na financování projektů z oblasti živého umění oproti minulým rokům výrazně seškrtány, je pro širokou škálu kulturních a občanských aktivit (z oborů jako divadlo, tanec, výtvarné umění, literatura či hudba) katastrofická a likvidační.

Šéfredaktoři literárních periodik tímto dopisem navazují na kroky, které zatím uskutečnila iniciativa Zachraňte kulturu 2013, jejíž zástupci se od února snaží vyjednat s MK ČR podrobnosti o podpoře kulturních projektů v tomto roce, ale chtějí se podílet i na tvorbě rámce pro rozpočet na oblast kultury v letech dalších a v neposlední řadě také výrazně přispět k vytvoření zásad efektivní a transparentní grantové politiky státu týkající se projektů z oblasti tzv. živého umění.

Praha, 14. 5. 2013

Příloha:
Otevřený dopis
Tabulka: Rozdělené granty, zdroj www.mkcr.cz

Revolver Revue ve Fashionbook Čítárně na Karlově náměstí

9.5.2013

Zveme Vás do Fashionbook Čítárny – čítárny, knihkupectví a antikvariátu pod širým nebem a přímo uprostřed Prahy –, kde můžete během květnových dnů v rámci akce Kontejnery k světu prohlížet, číst i zakoupit starší i nová čísla Revolver Revue, knihy z Edice RRručně vyráběné tašky RR za mimořádné ceny.

Čítárnu oživí také bohatý kulturní program

Kde: park na Karlově náměstí
Kdy: 10. 5. – 1. 6. 2013

Více o Fashionbook Čítárně a projektu Kontejnery k světu.
 

Revolver Revue ve Fashionbook Čítárně na Karlově náměstí

Dvojí ocenění – Koubová / Pietrass, Pazderka / RR

25.4.2013

Cenu Magnesia Litera 2013 získala Věra Koubová za překlad sbírky současného německého básníka Richarda Pietrasse Z lemu snu / Traumsaum, která vyšla v Edici Revolver Revue v grafické úpravě a s ilustracemi Luboše Drtiny (česko-německé vydání). Po románech Martina Ryšavého Cesty na Sibiř (Magnesia Litera 2009), Vrač (Magnesia Litera 2011) a próze Oslava Ivana Matouška (Magnesia Litera 2010) tak byla oceněna další kniha z Edice RR.

Novinářskou cenu za Nejlepší reportáž v psané žurnalistice obdržel redaktor ČT Josef Pazderka za příspěvek o událostech v Beslanu, který uveřejnila Revolver Revue v č. 87/201288/2012.
 

Debata o ÚSTR

21.4.2013

V pondělí 22. 4. se od 19 hodin bude konat diskuse s tématem „Spor o ÚSTR: Máme se obávat jiného výkladu minulosti?“, které se jako jeden z hlavních hostů zúčastní i stálý spolupracovník a autor Revolver Revue Adam Drda. Kromě něj bude Tomáš Sacher hovořit o současném stavu a perspektivách Ústavu pro studium totalitních režimů s Lukášem Jelínkem. Diskuse se uskuteční v Knihovně Václava Havla (Řetězová 7, Praha 1). 

Nové vydání Vrače

10.4.2013

Martin Ryšavý: Vrač / druhé vydání / pevná vazba

Ceněný román Martina Ryšavého znovu na knihkupeckých pultech.

Ústřední postavou prózy Martina Ryšavého je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb. Jeho „životní inscenací“ se stává očistný proud řeči, nepřetržitý tragikomický monolog o absurditě, která na scéně Ruska trvale režíruje lidské osudy. (Více...)

Za výhodnou cenu objednávejte zde.
 

Nové vydání Vrače

Pozvánka na čtení / R. Pietrass: Z lemu snu / Traumsaum

2.4.2013

Sbírka Z lemu snu / Traumsaum současného německého básníka Richarda Pietrasse, která v loňském roce vyšla v Edici Revolver Revue, byla v soutěži Magnesia Litera nominována na cenu za překladovou knihu.

Ve středu 3. dubna bude od 19.00 hodin ze sbírky číst její překladatelka Věra KoubováKnihovně Václava Havla (Řetězová 7, Praha 1). 

REVOLVER REVUE 90 / JARO 2013

26.3.2013

AUGUSTIN NAVRÁTIL (1928–2003) – Drda / Měřička – POVODNĚ / „BOB“ KRČIL SE VRACÍ / Machovec – „DALMACIA“ JAKUBA DEMLA / Matoušek, Langer – ZOUFALÁ PLAVBA / ATELIÉRY – Němec / Štourač – OBRAZY / Krivošíková / Kaufman – JEDNA KU JEDNÉ / PRÓZA – Límanová / BABÁK PŘEDSTAVUJE / NOVÉ BÁSNĚ / Haloun – IT´S ONLY ROCK´N´ROLL BUT… / SCENÁRISTICKÁ DÍLNA / Kritický COULEUR – reflexe / PŘÍLOHA – Jedna věta / a další

Více o čísle.
S výraznou slevou objednávejte zde.

REVOLVER REVUE 90 / JARO 2013

Přednáška Tomáše Glance / Ztráta nevinnosti – krátké dějiny politického umění v Rusku

11.3.2013

Autor publikace Souostroví Rusko, která vyšla v Edici RR, vysokoškolský pedagog a kurátor Tomáš Glanc představí výstavu Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru v širších kontextech.

Přednáška se uskuteční 13. března 2013 ve 20 hodin v Galerii MeetFactory (více info).
 

Laureát Ceny RR Pavel Brázda vrací prezidentu Václavu Klausovi medaili

3.3.2013

Malíř Pavel Brázda, laureát Ceny Revolver Revue za rok 1991, vrací prezidentu Václavu Klausovi vyznamenání Za zásluhy o stát v umění, které obdržel v roce 2008. Dopis z 28. 2., jímž tento svůj krok oznamuje, uveřejnil spolu s jeho zdůvodněním na svých webových stránkách www.pavelbrazda.cz a publikujeme ho i zde:

Kanceláři prezidenta republiky

Věc: Vrácení Medaile Za zásluhy II. stupně

Dne 28. října 2008 mi pan prezident republiky Václav Klaus udělil vyznamenání Za zásluhy o stát v umění. Působení pana Václava Klause v úřadu prezidenta považuji za neblahé, o čemž mě definitivně přesvědčily jeho postoje a kroky v posledních měsících. Protože nechci mít s tímto panem prezidentem společného nadále nic, tedy ani vyznamenání od něj, vracím je a prosím o předání medaile zpátky do jeho rukou. Důvody pro toto rozhodnutí jsem zveřejnil spolu s tímto dopisem na svých internetových stránkách www.pavelbrazda.cz.
Děkuji za vyřízení

Pavel Brázda

V Praze dne 28. února 2013

Pavel Brázda
Proč vracím medaili prezidentu Václavu Klausovi
(Následující text jsem napsal především z vlastní potřeby zdůvodnění této akce.)

Vyznamenání Za zásluhy o stát v umění, které mi prezident republiky Václav Klaus udělil 28. října 2008, jsem přijal proto, že vzniklo z usnesení Senátu, jak mi to alespoň oznámil v dopise z 10. června 2008 jeho předseda Přemysl Sobotka, ovšem s tím, že „je plně na uvážení prezidenta republiky, zda se s návrhem Senátu ztotožní“. Pak jsem se několikrát setkal s kuloárovou domněnkou, že za udělením tohoto vyznamenání stál především Milan Knížák, jehož blízké vztahy s prezidentem Klausem jsou známy a který předtím ve Veletržním paláci uspořádal a osobně instaloval výstavu mého díla, za kterou jsem mu dodnes vděčný. Skutečnost však byla v tomto ohledu taková, že Milan Knížák v dopise Janě Žákové z 20. 3. 2008 (dopis mám u sebe, kdo je Jana Žáková jsem nezjistil, pravděpodobně někdo blízký Senátu, myslím, že mi ho předala na nějaké vernisáži) naopak oznámil, že „Národní galerie v Praze jako instituce nebude podporovat návrh na udělení státního vyznamenání panu Pavlu Brázdovi u příležitosti státního svátku 28. října“, neboť „Národní galerie nepovažuje tento způsob zviditelnění výtvarných umělců za relevantní“. Nicméně i tak na mně možná ulpělo něco z představy, že jsem ne-li jakousi „Knížákovou stvůrou“, ochotnou vystavovat pod jeho vedením ve Veletržním paláci, bojkotovaném některými jeho odpůrci, pak tedy aspoň chráněncem Václava Klause.

Když mi došla na začátku října 2008 z prezidentské kanceláře první zpráva o konečném rozhodnutí prezidenta republiky, které potvrdil svým podpisem, tak mne to především rozesmálo: smál jsem se a směju dodnes především sám sobě, tomu, do jaké míry oficiality jsem se dostal, aniž bych to očekával, nebo o to dokonce usiloval. Dlouho jsem si v této souvislosti připadal jako ve snu, do té doby, než jsem si i na tuto situaci zvykl díky své vůli obstát v každé roli, tedy také v této. Když se to nebere nadmíru vážně a zároveň se člověk nebrání ani poněkud pragmatickému hledisku, může i takové ocenění usnadňovat cestu mých obrazů k lidem. A především na ní mi skutečně záleží – na rozdíl od jiných společenských ctižádostí, třeba takových, abych pak chodil každý rok 28. října na Hrad, zván tam na recepce manželi Klausovými (od roku 2008, kdy jsem medaili obdržel, jsme tam s mou ženou Věrou nešli už nikdy). V poslední době jsem si ale uvědomil, že ani taková hračka, jakou je medaile, znehodnocená rukama, které ji předávaly, mi nepřirostla k srdci. Zůstala mi nakonec přece jen vzdálená a cizí a její odeslání je pro mne dnes úleva, neboť za další držení tak nepotřebné a zdiskreditované věci bych se mohl už jen stydět.

Asi nejsem sám, kdo vůči Václavu Klausovi s postupem doby pociťoval čím dál skeptičtější a negativnější postoj. Nyní mám příležitost, abych jej sám za sebe vyjádřil – politika by koneckonců měla být nejen věcí politických stran a jejich mocenských bojů, případně věcí novinářů, ale i občanů, kteří by do toho mohli také někdy mluvit. A to i s tím rizikem, že se v něčem mohou mýlit.

Bylo a je dost toho, co bylo Václavu Klausovi jako reprezentantu republiky vytýkáno už dlouho. Pomineme-li jeho působení coby rádoby světoznámého znalce ekologie, odhalujícího hrozivé podvody v této oblasti, pak nešlo přehlédnout především jeho negativní vztah k Evropské unii, jímž se rozcházel s programem vlády i Parlamentu České republiky, přičemž svými zcela osobními názory, předkládanými coby státní, svévolně šířil špatnou pověst českého státu jako poněkud protievropského – zcela proti pověsti v tomto směru mimořádně dobré, jak ji založil Václav Havel.

Dále tu byl Klausův nadměrný příklon k Rusku, spojený s častými styky s Moskvou a významnými představiteli autoritativního Putinova režimu, s čímž souviselo i podceňování jeho skutečné povahy. Podivný byl i Klausův vztah ke komunistické straně, které zřejmě do značné míry vděčil za své zvolení do funkce prezidenta. Nápadná byla jeho lhostejnost k porušování lidských práv nejen v Rusku, ale i kdekoli jinde – přitom zájem o tuto problematiku je podle mého názoru pro zahraniční politiku státu založeného na humanitních ideálech podstatně důležitý. Politika přece může být globálně spoluzodpovědná, resp. solidární s opozičními silami v totalitních anebo nadmíru autoritativních režimech, jak by to také odpovídalo státu založenému na tradici Masaryka a Havla. Anebo se může oportunisticky omezovat na nacionální zájmy zaměřené pouze na ekonomický prospěch. Mám dojem, že Václav Klaus dal přednost národnímu sobectví a jeho nacionalisticky založený konzervatismus je jen zdánlivým idealismem, povrchním doplňkem koncepce založené zcela ekonomicky.

Podstatné asi bylo jednostranné zahledění Václava Klause do všemohoucí ruky trhu, která v takové perspektivě nahradila všemohoucí ruku boží. V rámci takto pojatého tržního hospodářství, které jako by ze své podstaty mohlo vyřešit všechny společenské problémy, si pak zjevně pletl hodnotu věcí s jejich cenou, tj. cenou finančně vyjádřenou. Dokonce to jednou dokumentoval i na obrazech (jmenovitě Van Gogha), jejichž hodnotu podle něj dokládá jejich vysoká cena. Taková redukce hodnot na zboží a jeho tržní cenu, typická pro horší stránku liberální kapitalistické společnosti, je nejen komická, ale pro kulturní společnost i nebezpečná.

V poslední době k tomu všemu prezident Klaus čím dál častěji proklamoval, snad z populistických důvodů, snad z vlastního přesvědčení, moralistní nebo pseudomorální konzervatismus s okázalým zdůrazňováním tradičních hodnot. Vydával se za jejich obhájce a zachránce před destrukcí takových nezodpovědných revolucionářů jakobínského typu, za jakého vyhlašoval Václava Havla. Především proti němu se ovšem do značné míry vymezoval bezmála vždy – s nevyhnutelnou výjimkou řeči k jeho úmrtí –, přičemž se zároveň snažil představit jako jeho konečně spořádaného následníka a morální oporu českého národa sám sebe. Doprovázen v tom byl svými mluvčími – duchy tak podivnými, jako pánové Hájek, Jakl a další, mysliteli podivuhodně zpátečnickými. Mluvčí prezidenta Klause Hájek prohlásil Václava Havla za Antikrista, tedy Ďábla. Což je poněkud nadsazené, ale dokonale trefné vyjádření toho, co se z Václava Havla pokusil udělat prezident Václav Klaus.

Zároveň musím přiznat, že po listopadu 1989 jsem měl dost dlouho sklon považovat Václava Klause za osobně mně sice vzdáleného, protože tuze konzervativního, nicméně poměrně slušného a korektního politika obdobného typu, jakým byl v začátcích první republiky dr. Kramář. Nechyběl mu k tomu ani reprezentativní zevnějšek, ani, jak se mně zdálo, určitá společenská kultura alespoň ve srovnání s některými, kteří vypadali hůř. A mrzí mne, že mne nakonec definitivně přesvědčil o tom, jak byl můj původní dojem povrchní a jak jsem se v něm mýlil. Na vrcholu své prezidentské kariéry v posledních měsících to pak tento pan prezident nejen přeháněl, ale už dokonale přehnal. A to nejen v nedomyšlené nebo až příliš domyšlené, poněkud mimořádné a problematické amnestii, která zajišťuje beztrestnost mimo jiné řadě lidí podezřelých z obrovských podvodů. Za povšimnutí stál i jeho odpor k Ústavnímu soudu, jehož činnost se snažil postupně ochromovat tím, že oddaloval doplňování předepsaného počtu jeho účastníků. Vrcholně trapný pak byl způsob, jakým se Václav Klaus i se svou manželkou a synem zapojil do volby příštího prezidenta. Karla Schwarzenberga představovali Klausovi českému národu jako cizáka s německou manželkou, který neumí ani pořádně česky a jeho žena už vůbec ne, takže do našeho národa zřejmě ani dost úplně nepatří a nemá v něm co pohledávat, natož být jeho prezidentem. Klausovi tak obratně doplňovali nařčení Karla Schwarzenberga ze spojení se sudetskými Němci a jeho předků s nacisty – a nepůsobili přitom jako normální rodina úřadujícího prezidenta, ale jako součást Zemanova volebního týmu najatá ke štvanici na protikandidáta. K tomu byly Klausovým dobré všechny prostředky včetně pomluv a zesměšňování: Václav Klaus mladší posměšně předváděl, jak se Karel Schwarzenberg pokouší zazpívat českou národní hymnu s okázale německým přízvukem. Parodie to byla sice tak ubohá, že vzbudila veřejný odpor, a to i u studentů a některých profesorů gymnasia, které řídí, přesto je pravděpodobné, že i předvolební propaganda Klausovy rodiny nemalou měrou přispěla k tomu, že Karel Schwarzenberg to u většiny voličů současného Česka prohrál – a to proto, že nebyl schopný dost rasantně, natož ofensivně se bránit v takovém způsobu volebního souboje, jaký mu ani zdaleka neodpovídal, natož použít k tomu rovnocenných hrubých a demagogických prostředků.

Politické postavení Václava Klause ve spleti zájmů politických stran a jejich vedoucích činitelů i jeho vlastní politické hledisko a program celkově působí – na rozdíl od jeho dobře čitelné vůle k moci a osobnímu uplatnění – nejasně. Podivuhodné bylo už to, že, jak jsem už zmínil, komunisti svými rozhodujícími hlasy zvolili za prezidenta pravicového kandidáta Václava Klause. U komunistů, kteří jsou odedávna zvyklí postupovat ve své strategii a taktice dokonale cynicky a vždycky vědí proč, se v tom ovšem nebylo co divit. Ve volbě následujícího prezidenta bylo pak pozoruhodné to, že okázale pravicový politik Klaus tak jednoznačně a rozhodně podporoval – a je přitom otázka, zda se do toho měl ze své funkce prezidenta vůbec tolik plést – okázale levicového Zemana. A dělal to tak, jako by byl horlivým a oddaným tajným členem ne-li Zemanovy strany, tedy nějakého jejich zájmového sdružení. Pravděpodobně je od doby opoziční smlouvy Zemanovým blízkým spojencem, což je pro něj významnější než nějaký politický program a jeho dodržování.

Někdy mám dojem, že Václav Klaus, tento už dlouho na první pohled čím dál zarputileji vyhlížející pán a svým způsobem jistě silný muž, je pod svou často až arogantně svrchovanou stylizací postižen nedostatečně zvládnutým komplexem méněcennosti. Možná i proto, že ho lidé mají čím dál tím méně rádi a čím dál tím méně si ho váží. Způsobil si to sám. Nicméně i tak je možné vysvětlit a snad i pochopit tu jeho až chorobnou a nepokrytou nenávist ke svému předchůdci i k těm, kdo navazují – tak jako třeba Karel Schwarzenberg – na humanistickou tradici Havlovy osobnosti. Pokud ale osobní slabosti zasáhly tak daleko, jako se stalo prezidentovi Klausovi v závěru jeho kariéry, už to pro mne pochopitelné a omluvitelné není. Pravda a láska jsou pojmy nesčetněkrát diskreditované, zneužitelné, a tím také důvodně zpochybňovatelné. A pak i vysmívané, například prezidentem Václavem Klausem. Jsou to pojmy, které neustále ohrožuje možnost poklesnout v pouhou formální frázi, a proto se nehodí jako rozšířené státní heslo k doplnění českého lva. Kolik lidí dnes bere vážně pozapomenuté tradiční heslo 1. Československé republiky „Pravda vítězí“? A přitom se to někdy skutečně stává, alespoň pokud tomu věnujeme dostatečné úsilí i s tím vědomím, že se to podařit nemusí. I tak ale už jen ten pokus stojí za to. Na tom nemůže nic změnit ani pan prezident Klaus a jeho nešťastná vystupňovaná zloba. Umenšit, natož překonat význam Václava Havla v jeho základním odkazu českému státu se mu nepodařilo.

A byť by i současný Václav Klaus mohl a měl být tak jako každý člověk přijímán s pochopením, stal se podle mého názoru v posledku odstrašujícím a varovným příkladem prezidenta, jaký by tu už nikdy neměl být.
V Praze, 28. února 2013

Pavel Brázda (nar. 1926) je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších malířů druhé poloviny 20. století, jeho dílo vystavila v posledních letech např. i Národní galerie (2006–07). Do konce osmdesátých let a ještě dlouho poté však zůstávalo zcela stranou pozornosti většiny odborné i širší veřejnosti. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, odkud byl v roce 1948 vyloučen. Učil se malířem pokojů, v letech 1951–53 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Pravidelně mohl vystavovat až po roce 1989, kdy jeho dílo – stejně jako např. práce jeho ženy Věry Novákové či generačního souputníka Ivana Sobotky – začala soustavně prosazovat Revolver Revue, nejen na stránkách řady svých čísel. Za rok 1991 obdržel Pavel Brázda prestižní Cenu Revolver Revue. První velkou výstavu měl společně se svou ženou Věrou Novákovou roku 1992 v PKC Ženské domovy v Praze – katalog vyšel v Edici Revolver Revue. Státní vyznamenání, které Brázda nyní vrací, mu prezident Václav Klaus udělil v roce 2008.
 

Próza Ivana Matouška vyšla ve francouzštině

26.2.2013

Próza Ivana Matouška Oslava, vydaná v Edici Revolver Revue v roce 2009 a oceněná v soutěži Magnesia Litera 2010, vyšla v překladu Eriky Abrams ve francouzském nakladatelství Noir sur Blanc (Lausanne).

„Teprve v souvislosti s podsvětím mají noční můry natolik nezvratný smysl, aby se skrze ně nechal pochopit nenápadný sled ostatních událostí.“

V létě velkých veder umírá v nemocnici na periferii velkoměsta v Čechách starý muž postižený rakovinou. Období posledního půldruhého roku jeho života, znovuprožívané skrz minimalistickou bezprostřednost jeho vlastních zápisků a zároveň v poetizujícím zrcadle deníku jeho syna, je duchovním zrozením, jehož maieutika postupuje cestou čtyřručního překladu Kafkova Procesu. Pro syna, spisovatele, se pak truchlení stane sestupem do podsvětí, při němž se v Danteho a Vergiliových stopách rozšiřuje proustovské hledání na všechny časy psaní – přítomný, minulý, fiktivní, konkrétní, groteskní, transcendentní – v hluboce lidském poselství, „oslavě“ a mýtu já coby nikoli pouze „někoho“, nýbrž právě toho nejbližšího „jiného“.
(Text Eriky Abrams přeložil Petr Král.)

Více o francouzském vydání zde
 

Próza Ivana Matouška vyšla ve francouzštině