Jiří BRABEC

JIŘÍ BRABEC (nar. 1929), literární historik a editor, vyučil se prodavačem a do roku 1948 pracoval v obchodě. Vystudoval dělnicku přípravku a poté absolvoval češtinu a historii na FF UK. V letech 1955–1971 působil jako odborný vědecký pracovník v ÚČL, externě vyučoval na FF UK a PedF UK dějiny české literatury. Jeho organizačně-kulturní aktivita šedesátých let vyvrcholila 1969–1970, kdy zastával funkci výkonného místopředsedy Svazu českých spisovatelů. Od 1971 byl rok bez zaměstnání, pak pracoval jako biletář, strážný, hlídač a topič. Roku 1990 se vrátil do ÚČL, v témže roce přešel na FF UK, kde přednášel do 2001. Odtud přešel do Masarykova ústavu AV ČR. Přispíval zejm. do Nového života, Literárních novin, Kulturní tvorby, Plamene a Hostu do domu; v Květnu ((1958) a Orientaci (1966–1967) byl předsedou redakční rady. Za normalizace publikoval v samizdatu. Vedl týmovou práci na Slovníku českých spisovatelů (Toronto 1982, s titulem Slovník zakázaných autorů /Praha 1991/). Připravil mnoho antologií, výborů a edic (T. G. Masaryk, K. Teige, L. Fikar, S. K. Neumann, Z. Havlíček aj.). Je zastoupen v knize Jan Lopatka (1940–1993), vydané v Edici RR (2017).

Revolver Revue č. 26/1994 otiskla vzpomínku na Jana Lopatku (v rámci bloku „Lopy, malý ničema“), č. 35/1997 odpověď na na otázku Bedřicha Placáka „Proč jsem podepsal Chartu 77?“ (v rámci stejnojmenného bloku) a v č. 50/2002 vyšla rozsáhlá studie Antisemitská literatura v době nacistické okupace (doprovozeno reprodukcemi dobových antisemitských ilustrací a obálek; publikováno v rámci bloku Antisemitská literatura 1939–1945).