KPRR 6/1996

„Nedávná retrospektiva Zbyška Siona v Rudolfinu znamenala mezi chladně rafinovanými postmoderními virtuózy, kteří se zříkají tvrzení a kteří v rudolfinských prostorách většinou reprezentují progresivní současnost, přímo oázu ztracené víry ve hledání smyslu,“ soudí Pavla Pečinková. „Kill your darlings, řekl prý kdysi Faulkner, když odpovídal na dotaz, jak z útržků, dojmů a nápadů vznikne dobrý text. [...] Rutova esejistická metoda jde bohužel opačným směrem,“ píše o knize Ptáček (n)eseje zpívá vesele Petr Dudek. „Blatný [...] je básníkem povrchu, kde všechno je stejně vysoko nebo blízko. Jak se takového efektu dosahuje?" ptá se Zbyněk Hejda. „Úskalí Doležalovo spočívá ve dvou věcech: jednak v bídné úrovni naší mladší poezie, v jejímž kontextu vychází jeho talent jako nezměřitelný, jednak v jisté submisivnosti vůči podávané látce,“ uvažuje Michael Špirit nad tvorbou Miloše Doležala. Eva Stehlíková recenzuje Krobotovu inscenaci Krále Oidipa, zprávu o svém „souboji“ s Vachkovým Co dělat? podává Jiří Cieslar. „Jdu na věc s jistým trikem,“ říká v rozhovoru s Jaroslavem Formánkem Zdeněk Vašíček.