RR 106/2017

Jarní číslo přináší básně Vratislava Färbera, prózu Meira Lubora Dohnala a ukázku z nového románu Jaroslava Formánka, který vyjde v Edici RR a má detektivní zápletku: „,Tak co, Marto, jak jdou kšefty?‘ Pomalu se otočila s pusou připravenou k odpovědi. Když mě uviděla, vytřeštila oči, jako bych měl obličej pocákaný od krve. ,Co je?‘ Chvíli na mě zírala, pak si rukou zakryla ústa a utekla. Zakroutil jsem hlavou a zamířil k podchodu ústícím do Kahudovy ulice. Z dálky jsem zaslechl houkání sirény.“

Krajinomalby Petra Grubera provází rozhovor, který s malířem vedl Petr Vaňous. Jaroslav Bárta v RR č. 106 vůbec poprvé představuje své panoramatické fotografie, Ondřej Přibyl s ním při této příležitosti pořídil interview. Po čtyřech fotosběrech ze spící Kuby z loňského ročníku připravili Veronika Richterová a Michal Cihlář bonus – stránky o pozoruhodných výtvorech Daldo Marte Limonta, jehož práce je možné považovat za art brut. Pod mottem „Jeder Mensch ist ein Künstler. Joseph Beuys / Jeder Mensch ist ein Kurator. kunstWerk“ zahajuje tvůrčí formace kunstWerk v tomto čísle cyklus Kunstbasteln.

Německý skladatel, libretista a režisér Heiner Goebbels vytvořil Písně ze zažitých válek (Songs of Wars I Have Seen) na základě knihy Gertrude Steinové. Čtenář RR se s textem, který napsala deníkovou formou v letech 1942–1943, může seznámit prostřednictvím překladu Jiřího Měsíce a s průvodním slovem Martiny Musilové. K válečnému období se dílem vrací i svědectví Věry Schiff, které bude letos v RR vycházet na pokračování, v ediční péči Hermíny Neuner: „Potom se obětaví židovští rodiče rozhodli, že budou dělat takové večírky v bytech, bylo to obyčejně odpoledne. Hrály se gramofonové desky, tancovali jsme a podávala se bábovka s kakaem. A to bylo takové zpříjemnění té těžké doby, ve které dospělí stále hledali, jak se z toho dostat ven. Cítili jsme, že z toho nemůže nic dobrého povstat. Ale stále ještě panovala snaha mít ten život tak normální, jak je to jenom možné.“

Obnovujeme volný seriál Sedm z let 1993–2003, v němž vybrané osobnosti – tentokrát je to historik umění Petr Jindra – komentují díla či artefakty, jež si zvolí. V cyklu Ateliéry představují Viktor Karlík a Karel Cudlín pracoviště malíře Matěje Lipavského. Karel Haloun uzavírá svůj seriál o českých knižních edicích pohledem na vybrané samizdaty. Petr Babák komentuje vizuální styl posledního Famufestu.

Autoři kritického Couleuru reflektují české vydání Heideggerova Původu uměleckého díla, nový román Jiřího Hájíčka, inscenaci Buňka číslo ve Studiu Hrdinů, poslední svazek sebraných básní Egona Bondyho, knihu Jiřího Opelíka Uklizený stůl, vydání Šaldova románu Loutky i dělníci boží, zatím poslední dílo Gabriela Martineze-Grose nebo dva příznačné texty Erika Taberyho a Miroslava Balaštíka. První letošní RR přináší také výbor z loňského kolektivního glosáře Spoušť, zveřejňovaného na internetovém Bubínku Revolveru. V rubrice Dokumenty sumarizujeme pod názvem Karlík, Placák, Drda, Špirit, Kosák a s úvodním slovem Terezie Pokorné texty, na jejichž počátku stály tři glosy Viktora Karlíka týkající se mj. Petra Placáka a časopisu Babylon, který vede.