vyprodáno

RR 56/2004

Pro Aléna Diviše byly Erbenovy Svatební košile životním tématem, jak ukazuje úvodní příspěvek tohoto čísla, obsahující i esej Jaromíra Zeminy: „Pitvorné postavičky podobné hmyzu se mísí s obrysy hrobů, s křížky na nich a s podivnými jakoby vlajícími liniemi, někde připomínajícími rostliny, jinde praskliny v půdě, jejichž předobrazy lze nalézt ve fantaskní flóře a v hmyzím hemžení na newyorských malbách, kterými si Diviš evokoval zážitky ze Sidi el Ajachi, kde [...] to, co kolem sebe skutečně viděl a co bylo samo o sobě podivné, spojovalo se mu s horečnatými přeludy v nejbizarnější směsici.“ Další sbírka německého básníka Richarda Pietrasse, kterou na stranách RR č. 56 představujeme v překladu Věry Koubové, se jmenuje Poslední podoba. „Supermarket není tržnice, protože zde není místo k dialogu, a kino není divadlo, protože scéna je dvojrozměrná a nepřipouští zpětnou vazbu mezi dramatem a divákem,“ píše Vilém Flusser v textu s názvem Gesto filmování, který, spolu s Gestem telefonování a Gestem psaní, pro RR vybral a přeložil Jiří Fiala. Milan Pitlach doprovodil své fotografie krajin citáty z Nietzscheho arcidíla. V rubrice Nové práce otiskujeme básně Jiřího Červenky a Ladislava Puršla. „V rodině živící se prací na poli jsem si zvykla jako na samozřejmost, o níž se ani nepřemýšlí, že pro ‚potřeby duše‘, četbu, studium, náboženství, přírodu (kam jsem podle Ruskina chodila ‚bez starosti o cokoli jiného než o ni‘), i pro zábavu musí člověk zužitkovat chvíle, kdy ho není třeba jinde,“ řekla spisovatelka Anna Blažíčková v rozhovoru Robertu Krumphanzlovi. Z jejích próz, z velké části dosud nevydaných, publikujeme povídky Babička se vrátila a Momentka. Rubrika Z dílen grafiků je tentokrát vyhrazena Tomáši Machkovi, který"by uměl žít" v době první republiky, "kdy kvalitní design, architektura a umění nebyly ozdobou a zbytností, nýbrž přirozenou a nutnou součástí moderního života", jak řekl v jedné z odpovědí na Čtrnáct otázek Viktora Karlíka. Následující obsáhlá část 56. čísla Revolver Revue se váže k městu Zlín: Tamější rodák Pavel Petr napsal básnický deník s názvem Z Javoriny pro Filipa, který začínáme, po Francouzském roku Jaroslava Formánka, otiskovat na pokračování: „Jack London – statečnost, nikoliv agresivita. Budeme si ho znovu společně číst. Přiznávám, že bydlím v jednom domě s maminkou, že se s radostí oddávám tělesnému cvičení s nářadím a k tomu občas podpůrný kreatin. Psal jsi mně tenkrát o Radobýlu, v přímé souvislosti, když vycházel Křest za hluboké noci?“ Viktor Kolář je autorem cyklu fotografií z emigrace Novosvětská setkání, v průvodním textu vzpomíná na to, jak je roku 1984 vystavil v normalizačním Gottwaldově. V samostatných portrétech představujeme výtvarná díla Svatopluka Slovenčíka, Zdeňka Macháčka a Jiřího Mikulčíka, v ukázkách práce učitelů a žáků Zlínské soukromé vyšší odborné školy umění. Dva rozhovory k tématu připravili Terezie PokornáViktor Karlík – hovořili s ředitelem zmíněné školy Ivo Sedláčkem a s šéfredaktorem časopisu Prostor Zlín Jiřím Ševečkem a mimo jiné se dozvěděli, že kultura by ve Zlíně dnes nemohla v takové míře existovat bez klíčové podpory fondu města a četných uměnímilovných příznivců z řad podnikatelů, o nichž se Praze dosud může jen zdát. Revolver Revue č. 56 uzavírá RR rubrika Sedm, do které přispěl zlínský knihkupec a galerista Pavel Jungmann.