148 Kč
(jinde 178 Kč)

RR 59/2005

Koláž rozhovorů, vzpomínek a jiných pramenů, přibližujících osobnost a dílo Thomase Bernharda (1931—1989)  a v češtině dosud nedostupných, pro RR připravil Tomáš Dimter. Zaměřil se zejména na texty, osvětlující „klíčové momenty spisovatelova života, v nichž se formoval ´bernhardovský mýtus´: komplikované dětství i idyla na salzburském venkově, těžká plicní choroba, ale také dnes již neodmyslitelné skandály“. Blok otevírá reportáž z návštěvy u Johanna Finka, spisovatelova druha z dětství, který jako Hansi z Hippingu vystupuje v novele Dítě. Vzpomínky hudebníka Rudolfa Brändleho se vracejí k setkání s Bernhardem v plicním sanatoriu. Dimterův text Chicago v Evropě pojednává o soudničkách, které budoucí enfant terrible rakouské literatury psal v první polovině padesátých let pro salcburský deník Demokratisches Volksblatt. Jochen Jung, vydavatel a lektor Bernhardových próz, vypovídá v rozhovoru s názvem 333 chybějících řádek a v deníkových záznamech s titulem Malý bernhardovský kalendář.

Obchodník z realitami Karl Ignaz Hennetmair si v sedmdesátých letech vedl o svém proslulém sousedovi z hornorakouského Ohlsdorfu tajný deník – ukázku z něj přeložil a uvádí Radovan Charvát. Ve třech rozhovorech hovoří Thomas Bernhard sám: interview s Jeanem-Louisem Ramburesem má titul Všichni lidé jsou monstra, jakmile odloží svůj krunýř a rozhovor s Astou Scheibovou nese název Z jedné katastrofy do další. „Rád bych konečně dožehlil prádlo“, řekl Bernhard v interview, které před svou smrtí poskytl Kurtu Hofmannovi. Studie Manfreda Mittermayera se zabývá četnými literárními odkazy, jimiž je „protkáno“ Bernhardovo dílo.

Po Sorokinově hře Dostojevskij-trip (RR 57) komentuje Tomáš Glanc esej Sledování vodopádu, již Pavel Pepperštejn (1966), umělec a teoretik, spjatý s tradicí moskevského konceptualismu, otevírá slovy: „V roce 1993 došlo k události obrovského významu – vznikla MTV (Music Television), televizní kanál, určený pro nepřetržitý tok zvuků a obrazů vytvořených, jak se všeobecně soudí, ´mládím´v té jeho podobě (částečně staré a částečně nové), kterou daly světu devadesátá léta“. Barbora A. Hřebíčková (1965) vychází v nevydaném románu Můj Hostýn je prázdný z deníků a korespondence profesora chemie Aloise Wagnera (1896–1978), Miroslav Drábek (1968) popisuje v povídce Mesiáš setkání s bezdomovcem.

Viktor Karlík (nar. 1962) představuje své reliéfy, plastiky a obrazy z posledních let, Lubomír Typlt (nar. 1975) malby a Milan Starý (nar. 1970) linoryty a kresby. Viktor Kolář uvádí fotografie Tanji Verlak (nar. 1979), Pavel Petr (nar. 1969) uzavírá prózu Z Javoriny pro Filipa. V rubrice Nové práce publikujeme verše Tomáše Hejtmánka, Víta KremličkyMartina Langera a výtvarné práce Michala Blažka, Karla Halouna, Petry Placákové, Radima Hankeho, Pavla Preisnera a René Hábla. Své „puzzláže“ doprovodil Ivo Vodseďálek (nar. 1931) Vzpomínkou na léta padesátá.

Cyklus Viktora KarlíkaKarla Cudlína Ateliéry pokračuje návštěvou u sochaře Miloslava Chlupáče (1920). V couleuru, zaměřeném na reflexi současného uměleckého a kulturního dění, vycházejí texty Karla Halouna, Jiřího Pelána, Michaela Špirita, Martina Hyblera, Hany Svobodové, Roberta Krumphanzla, Evy Pelánové a Petra Schnura.