148 Kč
(jinde 178 Kč)

RR 68/2007

Esej Grahama Greena Ctnost neloajálnosti je často citována v úvahách o vztahu spisovatele a moci, česky ale vychází v tomto čísle RR poprvé, v překladu a s komentářem Petra Onufera. „Umění jako by nám dávalo vodraz nás samejch a s těma kostma se to, vlastně aspoň u mě, povedlo. Jo, já tam svoji existenci našel. Jasně, na nějakym vokraji jedný z těch velkejch kostí, ale našel,“ raduje se nálezce několika kostí s tajuplnými rytinami – blok Osteographia, všestranně dokumentující jeho jedinečný archeologický objev, připravil Jan Čumlivski. Debutant Ondřej Hanus ve svých básních prozkoumává možnosti sonetu: „proč do pozdního sběru klamat vinaře? / krev rozcákat a tvářit se, žes raněn? / nepoznáš samaritánské dlaně / a nevytrpíš ostrou slast, když vina dře.“   Petr Vaňous   představuje dalšího z mladých malířů, Zbyňka Sedleckého. Kapitola z rozsáhlého románu Ivana Matouška Adepti nese v záhlaví popis alchymistického emblému s výzvou: „Zasejte své zlato do bílé listnaté země“. František Štorm pokračuje ve svém Typografickém zápisníku a upozorňuje na diplomovou práci Domácí sebezbyt, v níž se její autorka „Magdalena Kalistová s námi dělí o celou řadu osvědčených postupů při mytí záchodů, vlasů, podlah, praní a sušení, péči o květiny“, a to formou „věrně zachycující čistotu i v grafickém myšlení“. V další pravidelné rubrice, Nové práce, otiskujeme báseň z připravované sbírky Víta Kremličky a úryvek z prózy Lucie Holé. Viktor Kolář uvádí fotografický cyklus Táta Petry Steinerové. Adam Gebert publikuje první část projektu, v němž hodlá představit postupy vybraných dokumentaristů. Jan Sekal fotografoval Žebříky, Robert Silverio Pěkné věci. Vojtěch Mašek je autorem scénáře Slepý bod. „Řekl bych, že jsem důvěrně seznámen s možnostmi formátu A4,“ prozradil výtvarník a literát Antonín Kostlán v rozhovoru s Mirkem Kaufmanem. Ukázkami připomínáme dílo Josefa Honyse, jednoho z nejosobitějších představitelů českého experimentálního umění v šedesátých letech. Cyklus Ateliéry pokračuje návštěvou u Běly Kolářové, která vzpomíná i na místa, kde pracoval Jiří Kolář. Tři krátké prózy německého dramatika Tankreda Dorsta přeložil Vladimír Tomeš. Miroslav Koloc poskytl Revolver Revui „zapomenuté obrázky“, které jeho předek, „mistr truhlářský“, posílal své ženě z první světové války.

A na závěr obvyklý kritický Couleur: Ludmila Vachtová reflektuje své zážitky z poslední návštěvy v Čechách, Adam Gebert se zamýšlí nad filmovou povídkou Petra Jarchovského, Marek Vajchr pojednává nejen o knihách Jáchyma Topola a Lubomíra Martínka, Terezie Pokorná nejen o premiéře Sorokinovy hry, Karla Halouna zaujaly „beletrizované zážitky“ hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura, Jan Pospíšil zkoumá katalog k výstavě V barvách chorobných, Michal Kosák referuje o Ruském deníku Anny Politkovské, Jaroslav Anděl podává zprávu z letošní kasselské Documenty a Zdeněk Lukeš RR 68 uzavírá svými glosami o architektuře.