ERR 132/2021 L. DOBYČIN Město En a jiné prózy

Dílo Leonida Ivanoviče Dobyčina (1894–1936?) je v posledních letech (znovu)objevováno nejen v Rusku, ale i za jeho hranicemi. Za života autor vydal pouze tři útlé knihy: povídkové soubory Setkání s Liz (1927), Portrét (1931) a román Město En (1935). Nepřijímal většinové vzorce chování a v realitě carského Ruska i Sovětského svazu nacházel množství groteskních rysů, demaskujících oficiální ideologii. Když pracoval na své poslední knize, potýkal se již s nepřízní sovětské moci; na schůzi leningradského Svazu spisovatelů v roce 1936 byl obviněn z „formalismu“ a „naturalismu“. Poté zmizel, pravděpodobně spáchal sebevraždu. Přítomný svazek je první knižní výbor, který jeho tvorbu představuje v češtině. Přináší všechny Dobyčinovy podstatné texty, včetně těch, jež mohly být uveřejněny až dlouho po jeho odchodu z tohoto světa. Prózy vynikají jedinečným stylem, který není snadné uchopit a který v mnohém předjímá postupy rozvíjené v literatuře až později. Má blízko k principům montáže a filmu, lze v něm vidět i příbuznost s poetikou absurdity. Zároveň Dobyčin navazoval na barvitou linii rytmizované, lyrizované prózy, kterou v ruské moderně představovaly experimenty i u nás dobře známých autorů, jako je A. Bělyj, I. Babel, B. Pasternak, J. Zamjatin či V. Šklovskij. Styčné body je ale možné oprávněně nacházet i s dílem Gogolovým a Čechovovým. A také s tvorbou R. Walsera.

„Anděl, kterého mi darovala L. Kusmanová, nešel odlepit, takže jsem ho tam musel nechat. Bylo mi to moc líto. Políbil jsem ho.“

„Na hrobě letce byl kříž ve tvaru vrtule. Tu a tam ležely zajímavé papírové věnce. Bachratý kostelík s vytlučenými skly vyhlížel zpoza javorů.“

„Z kapsy saka si vyndal skřipec, rychle si ho nasadil doprostřed nosu a přiznal se, že ještě neviděl, co je to za lidi, ti běženci.“

„Červená luna, těžkopádná, bez třpytu, visela nad humny jak půlměsíc z marmelády. Na zarudlém západě matně zářily pruhy v barvě prachu, nametené jako smetí k prahu a tam ponechané.“

„Z oken venerologické léčebny se z osvětlených místností vykláněli lidé v nezapnutých košilích. ‚Nemáte cigaretu?‘ prosili. Godulevičová ve strachu utíkala. Polobotky klapaly.“

„Na čistce bylo plno. Předseda vtipkoval a diváci se váleli smíchy. Ti z městského odboru seděli sinalí.“

Uspořádala, doslov a komentáře napsala Hana Kosáková.
Přeložili Hana Kosáková, Karolina Juráková, Valerija Kim,
David Krotil a Klára Kafková
Redakce Terezie Pokorná ve spolupráci s Editou Onuferovou
Obálka a grafická úprava Viktor Karlík
Sazba Konrád Karlík

ISBN 978-80-7622-015-7
Rozsah 304 stran

Příprava publikace byla podpořena ze Stipendijního fondu FF UK. Doslov byl realizován v rámci Programu institucionální podpory vědy pěstované na Univerzitě Karlově Progres (Q12 Literatura a performativita).

Kniha vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace Český literární fond.