Žij jako všichni

Anatolij Marčenko (1938–1986) byl jedním z disidentů bývalého Sovětského svazu, členem skupiny vzniklé v roce 1975, která vyžadovala dodržování závěrů Konference za bezpečnou spolupráci v Evropě, zejména ustanovení týkající se lidskosti. Informoval o sovětských koncentračních táborech a vězeních, GULAGu. Byl odsouzen za „protisovětskou agitaci a propagandu“. Zemřel po více než dvaceti letech věznění v prosinci 1986 ve věznici v Čistopolu na následky hladovky. V roce 1988 obdržel in memoriam Sacharovovou cenu za svobodu myšlení.

Marčenko v knize Žij jako všichni popisuje období 70. a 80. let., dobu poté, co byl propuštěn z prvního věznění. Autor se věnuje vylíčení práce na své knize Mé výpovědi, jedné z prvních zpráv o poststalinských koncentračních táborech a věznicích, za kterou byl její autor odsouzen na dvacet let.

Rok vydání 1990