Lubor HÁJEK

LUBOR HÁJEK (1921–2000), letech 1945–1949 studoval na FF UK v Praze obory indologie a srovnávací vědy náboženské, 1949 získal titul PhDr. Založil studia mimoevropského umění v poválečném Československu. Třicet pět let pracoval jako vedoucí sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze a vybudoval ji od nulových základů na standardní evropskou úroveň (asi 12 000 sbírkových předmětů) – a to i ve srovnání se sbírkami zemí s bohatou koloniální minulostí, jako jsou Británie, Francie nebo Holandsko. Jeho činnost obnášela především rozsáhlou práci sběratelskou – většinu předmětů musel vyhledat, získat buď nákupem, či převody z jiných sbírek (např. Grafické sbírky NG, Uměleckoprůmyslového muzea, Orientálního ústavu ČSAV, v 50. letech i svozy ze zabavených šlechtických majetků na hradech a zámcích atp., odborně zhodnotit, zainventovat, restaurovat, uchovávat a příležitostně publikovat ve formě výstav a odborných studií). Sbírka orientálního umění NG měla v letech 1964–1969 za jeho působení jedinou stálou instalaci v zámku v Benešově nad Ploučnicí, kdy její část (2 300 exponátů – především čínské bronzy a porcelán) zanikla při velkém požáru. Od roku 1972 je sbírka umístěna na zámku Zbraslav, kde Národní galerie od roku 1995 budovala a 1998 zahájila provoz stálé expozice Sbírky asijského umění. Kromě intensivní sběratelské a badatelské činnosti se celoživotně věnoval i práci pedagogické (založil studium mimoevropského umění při FF UK) a publikační. Patřil mezi zakládající členy časopisu Nový Orient a v letech 1945–1970 do něj soustavně přispíval. V nakladatelství Artia a Odeon vydal patnáct odborných titulů o mimoevropských dějinách umění, historii čínského umění, hlavně bronzů a keramiky, indických miniatur, japonského dřevořezu, dálněvýchodní ornamentalistiky a figuralistiky a současného čínského tušového malířství. Oč méně sám cestoval, o to více se zabýval přípravou velkých putovních výstav orientálního umění.

V Revolver Revue otiskl Lubor Hájek v č. 15/1991 studii o japonských erotických obrazech, v č. 45/2001 práci o čínských figurálních obrazech. O japonské sošce rozmlouval s L. Hájkem v č. 18/1992 Viktor Karlík. RR č. 52/ 2003 přinesla rozsáhlý blok Lubor Hájek (5. 5. 1921 – 2. 3. 2000), který připravila Helena Honcoopová, jsou v něm publikovány vzpomínky na L. Hájka a jeho dosud nepublikované texty z pozůstalosti. Kritická Příloha Revolver Revue č. 2/1995 otiskla Hájkův článek o vzniku, vývoji a současném stavu orientální sbírky.