Miroslav PETŘÍČEK

MIROSLAV PETŘÍČEK (nar. 1951 v Praze), filosof, pedagog a překladatel. Do 1990 zaměstnanec Hydrometeorologického ústavu, navštěvoval soukromé semináře Jana Patočky. Signatář Charty 77. V 70. a 80. letech se aktivně účastnil neoficiálních přednášek, přispíval do samizdatových sborníků a časopisů. Po 1990 legalizoval studium na FF UK, absolvoval studijní pobyt ve Vídni a přednášel na Středoevropské univerzitě v Praze. V současnosti působí jako profesor na FF UK a na FAMU. Je spoluvydavatelem samizdatových Patočkových sebraných spisů a autorem knih Znaky každodennosti čili krátké řeči téměř o ničem (1993), Úvod do současné filosofie (2000), Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce (2000) a Myšlení obrazem (2009) ad. Věnuje se rovněž překládání, zvláště současné německé a francouzské odborné literatury (E. Husserl, R. Barthes, M. Merleau-Ponty, J. P. Sartre, P. Ricoeur ad.), ale i beletrie (Thomas Bernhardt ad.). V RR č. 112/2018 doprovodil úvodním slovem cyklus maleb Martina Velíška. Jeho texty jsou zastoupeny v knihách Magorova konference a Jan Lopatka (1940–1993), vydaných v Edici RR.