Přihlásit
Zveme vás na druhou z cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové „Když boje a zápasy nahradí tvorbu (Paradoxy avantgardní svobody)“. Uskuteční se 15. dubna od 18 hodin v Kavárně Na Boršově (Náprstkova 10) a jejím tématem jsou tentokrát „Spory o kubismus a prozření Vincence Beneše“.
„Oč jde: vždy mně však na tom záleží (…) že neseme ve svém vědomí to přesvědčení, že kromě nás nyní není umění.“
Emil Filla v dopise Antonínu Procházkovi, 1908
„Znal jsem politický talent a úsilí Fillovo, Hofmanovi jsem již před rokem říkal, aby si naň dal pozor. Je to až tuze okaté, jak každého bere pouze jako materiál k svému imperialismu a dá se tušit, že bude hledět odstraňovat každého, kdo mu stojí v cestě a je mu jen trochu nebezpečný.“
Václav Špála v dopisech Vlastislavu Hofmannovi, 1911–1912
„Filla je bez odporu nejsilnější malířský talent a organizátor Skupiny, je však také tvůrcem?“
Bohumil Kubišta v recenzi 2. výstavy Skupiny výtvarných umělců, 1912
„Protestuji, aby moji druzi a já byli řazeni do generace čapkovské, která se sešla, aby naši generaci kompromitovala, zradila, zprznila, podle svého zpragmatizovala a nakonec i zkorumpovala.“
Emil Filla v článku Zrada generace, 1933
„Představitelé českého modernismu se na počátku 20. století zásadně postavili proti rutinnímu popisnému realismu a zdůrazňovali tvůrčí svobodu. Zároveň však většinou pracovali na bázi kolektivních programů a hnutí, v nichž často ctižádosti a mocenské strategie potlačovaly umělecké ideály. Meziválečná avantgarda spojená s komunistickou ideologií pak programově podřizovala uměleckou tvorbu politickým cílům. I umělci s velkým tvůrčím potenciálem se často vzdali etiky tvorby a byli schopni podřídit se konjunkturálním trendům, svůdným ideologiím či požadavkům trhu. Tím se otvírala cesta k totálnímu popření umělecké svobody na oficiální výtvarné scéně v padesátých letech.
Protože se vnější hranice pojmu umění během první poloviny 20. století bezmezně otevřely, hlavní kritéria hodnocení je nutné hledat v rovině etiky tvorby. „Řemeslný talent nedělá umělce; dělá ho od základu talent mravní, totiž mravní ve smyslu osobní tvořivosti,“ prohlásil Josef Čapek ve třicátých letech – a tuto jeho zásadu považuji za trvale platnou.“
Pavla Pečinková
V rámci cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové se dále můžete těšit na:
- 13. 5. / Teige jako memento
- 10. 6. / Setkání Vojtěcha Tittelbacha a Jana Čumpelíka
Více zde! Vstup volný! Těšíme se na vás!
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1.