Dům

„Lezu do staré koupelny v rozpadlém chlévě. Jsou tu bakelitové vypínače; točím jimi vždy o sto osumdesát stupňů na jeden zátah. Když se to nepovede, musím znovu. Popraskané modré zdi, vlhko, netýkavky, divoké víno. Hlína rozhrabaná od kur; nic tu neroste. Všechno je temné a vlhké – bojím se jak blázen. Pod zbytkem střechy visí po pradědovi dřevěná socha anděla. Tu mám tady za oknem. Dívám se na ni, když teď píšu. Mezi jeho křídly si dělají hnízda ptáci.“

Minimalistickým pásmem vzpomínkových záznamů, bodově nasvěcujících vzdálená místa paměti, Dagmar Urbánková evokuje původní bezprostřednost dětského vnímání světa jako nejbližšího domova, kde se na každém kroku nabízejí dosud nepoznané dojmy a vzrušující tajemství.

Redakce Marek Vajchr
Obálka a grafická úprava Viktor Karlík
Sazba Luděk Kubík (3.dílna)

Rozsah 88 stran
ISBN 978-80-87037-88-1

Vydání této knihy podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

Kniha byla uvedena na Večeru RR 1. listopadu 2017 spolu s prózou Jaroslava Formánka MORITURI a podzimním číslem Revolver Revue (108/2017) v CAFÉ CLUB MÍŠEŇSKÁ. Fotoreportáž z večera zde.

Ohlasy:

Blanka Kostřicová: Smířená varianta Tvar, č. 3/2018, s. 20