RR 102/2016

Velký blok čísla je věnován jedné z klíčových, v Čechách však dosud málo známých postav ruské kultury Dmitriji Prigovovi. Osobnost a dílo básníka, působícího v různých tvůrčích žánrech a sférách, představuje výbor a překlady Hany Kosákové a Tomáše Glance, který připravil i průvodní texty včetně inscenovaného rozhovoru, v němž „performer encyklopedista“ na otázku týkající se zpěvu v jeho vystoupeních odpovídá: „Když bylo třeba, tak jsem zapěl. Pro mě to není samostatná tvůrčí činnost, ale jen další projev velkého projektu ‚Život Dmitrije Alexandroviče Prigova‘. Domnívám se, že v současném umění nejde o práci s nějakými současnými technikami, třeba s novými médii. Současné umění je založeno na uměleckém stanovisku.“

Další z příspěvků se týkají dvou mimořádných kapitol českého výtvarného umění 20. století. Zevrubnou esej Petra Jindry nad dílem Zbyňka Sekala a výstavou v Muzeu umění Olomouc provázejí ukázky Sekalových prací. K fenoménu Křižovnické školy se vrací nová polemická úvaha Paula Wilsona, navazující po letech na Magorovu Zprávu o činnosti Křižovnické školy, a také text Veroniky Tuckerové, inspirovaný nedávnou roudnickou výstavou.

„Bylo mi něco přes dvacet, psal jsem smutné básně, které zásadně odporovaly požadovanému optimismu, měl jsem rád Jiřího Koláře a hodně četl americké básníky,“ říká Viktor Šlajchrt ke svým básním z poloviny sedmdesátých let, které v RR vycházejí poprvé. Hana Ulmanová vybrala povídku Nemoc jeho zaoceánské vrstevnice Johanny Kaplanové, narozené v New Yorku roku 1942.

Minulý čas loňského roku zpřítomňují Zimní kresby Františka Štorma. Cyklus fotografií Ondřeje Přibyla nese název Mechanický divák. Veronika Richterová a Michal Cihlář otevírají v RR sérii KUBYsmus, jež přinese čtyři „fotosběry ze spící Kuby“ – první z nich je zaměřen na fenomén tamních plastových hraček a pro RR o něm pojednal i kubánský spisovatel, vizuální básník a redaktor Francis Sánchez. V rubrice Ateliéry je přiblíženo pracovní prostředí Michala Matzenauera. Karel Haloun pokračuje v seriálu o podobách českých knižních edic a Petr Babák ve svém cyklu tentokrát představuje práci Renaty Hovorkové.

Velký rozhovor s historikem Petrem Blažkem připravil Jaroslav Formánek: hovoří se v něm o archivech Státní bezpečnosti a snahách o jejich uzavírání, práci Státní bezpečnosti, případu Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho a jeho spolupráce s StB či opačném chování Ivana Medka, i tzv. kauze Kundera a otázkách kolem Andreje Babiše. Obrazová příloha k interview nese název Krycí jméno „Klíma“, „Mao“ a „Oskar“ a obsahuje ukázky z dokumentace StB vedené ke Zbyňku Fišerovi.

Tématům souvisejícím s životem a dílem Egona Bondyho se věnují i couleurové texty Miroslava Vodrážky, Martina Machovce, Viktora Karlíka, Marka Vajchra a Terezie Pokorné. Kritický couleur dále přináší úvahu Adama Drdy o práci některých současných historiků, texty Jaroslava Formánka o Orwellových esejích i dalším pokračování kunderovské „kauzy“, recenzi Terezy Marečkové o inscenaci Pařízkovy Směšné temnoty, Viktora Šlajchrta o románu Jana Faktora a mnohé další.

Zvláštní přílohou čísla je Jedna věta, jejímž autorem je tentokrát Štěpán Nosek.