RR 107/2017

Přílohou letošní letní Revolver Revue je další kniha Jedna věta. Výzvu autora projektu Viktora Karlíka tentokrát přijal básník Miloš Doležal, v jehož zápisu z 5. června 2016 stojí: „Nedaleko nás, u Lísek v lese, našel houbař několikametrovou krajtu, vyhřívající se na slunci, divočina na Vysočině.“ Spisovatel Ivan Matoušek psal svou Jednu větu sedm let před Milošem Doležalem a nepřestal ani poté, co vyšla, jak čtenář může nahlédnout v úvodním příspěvku tohoto čísla.

Velký blok věnujeme poezii básníka a kritika Andreje Stankoviče, mj. stálého spolupracovníka RR a její Kritické Přílohy. Lucie Bartoňová vybírala až na výjimky z jeho málo známých básní, které nezařadil do žádné ze svých sbírek. Výbor doplňují lektorská dobrozdání Jana Lopatky, Růženy Grebeníčkové a Josefa Vohryzka pro chystané, ale neuskutečněné vydání v Československém spisovateli 1970. Stankovičovy verše, které editorka zvolila jako motto výboru, nejsou jediné, jež s postupem času nabývají na intenzitě: „Vždycky jsme to věděli / Že je všechno jaktěživo v prdeli / Ale dnes poprvé / Bavím se tím sám.“

Pod názvem Umělec v krizi a jiné texty publikujeme krátké prózy Lucie Holé. Tereza Límanová, autorka knihy Domeček, která vyšla v Edici RR, uzavřela práci na další rozsáhlejší próze, z níž přinášíme ukázku. Hana Ulmanová přeložila povídku své americké vrstevnice Allegry Goodmanové La Vita Nuova. Hana Kosáková se svými studenty připravila překlad ukázky z románu Duše vlastence, aneb různé dopisy Ferfičkinovi, jehož autor Jevgenij Popov volně patřil k okruhu moskevského konceptualismu. Svědectví Věry Schiff o pohnutých událostech v minulém století pokračuje druhou částí: „Pro nás začal život v Terezíně.“

Zahajujeme volnou sérii rozhovorů s vybranými nečetnými představiteli českého akčního umění v jeho počátcích, pro toto číslo RR Adam Drda pořídil interview s Petrem Štemberou, který mj. říká: „Jediná výstava, která pro mě měla smysl, dodnes si jí považuji, a účastnil jsem se jí i fyzicky, byla v roce 2004 v MuseumsQuartier ve Vídni. Jmenovala se Krátké kariéry a účastnili se jí lidé z různých zemí, někteří vystavující už byli mrtví nebo nad hrobem, mnozí byli kolem Fluxu – a byli to lidé, kteří podobně jako my po určitou dobu něco dělali a pak s tím definitivně a razantně skončili. To mi přišlo dobré. Chvíli člověk něco dělá a v pravou chvíli s tím skončí.“ Výtvarník Zdeněk Macháček pořídil „neplánovaný a nepřipravovaný fotozáznam cesty vlakem“ Z Olomouce do Košic a zpět. Radovan Kodera fotografoval na konci osmdesátých let chátrající část Plzně, i s jejími všudy přítomnými odstavenými trolejbusy. Také Pavla Hrocha zajímají světy, které mizí: v RR představuje své fotografie z mexického rodea, rozhovor s ním vedl Ondřej Přibyl. Tvůrčí formace kunstWerk pokračuje v seriálu Kunstbasteln.

Do obnovené rubriky Sedm přispěl básník a esejista Miloslav Topinka. Karel Haloun připojuje ke svému seriálu o knižních edicích dodatek věnovaný solitérům. V Ateliérech je tentokrát přiblíženo pracoviště malíře Michala Kadlečka. I Petr Babák pokračuje ve svém cyklu. Nechybí ani pravidelný kritický Couleur.

• Letní číslo s Jednou větou básníka Miloše Doležala bylo uvedeno společně s knihou Jan Lopatka (1940–1993) na Večeru RR 15. června od 19 hodin v Klubu FAMU.