RR 17/1991

Také tento svazek o 368 stranách představuje témata na první pohled stěží slučitelná. Portrét Aléna Diviše obsahuje mj. malířovy Vzpomínky na pařížské vězení Santé: „Hlídači jsou zvláštní druh lidí, kteří žijí ve vězeňských chodbách jako krtci v podzemí. Nemají asi rádi slunce a čerstvý vzduch, neboť si zvolili podivné zaměstnání – v pološeru – v zápachu hnijících odpadků, záchodů, chlorového vápna a krys.“ Série příspěvků je věnována Číně a Tibetu. Výzva Leonida Andrejeva Zachraňte! svědčí o nástupu bolševické moci v Rusku a o netečnosti okolního světa. Povídka Jaroslava Formánka Beze stop vypráví epizodu z autorova pařížského exilu. Výpovědi sovětských účastníků afghánské války tvoří jádro ukázek z knihy Světlany Alexijevičové Rakve ze zinku. Rozanovovy zápisy nesou v překladu Karla Štindla název Osamocení. Malby, které u nás vznikly v objektech obsazených sovětskou armádou, fotografoval Karel Cudlín. „Rozhovor s inženýry“ se dotýká životního pocitu, z něhož za normalizace vznikly divadelní soubory Pražské pětky.