RR 42/2000

Pět autorů otiskuje ve svazku své nové prózy či debuty: zápisky Andrease Kröpera se jmenují Dopisy z jiného světa, Miroslav Drábek napsal povídku Ztratil se mi dědeček, Jaromír Typlt novelu V tu ráno napříč pohromou, Melancholické lístečky z podzimních stromů demokracie jsou dílem Jiřího Hájíčka, Petr Placák se na stránky časopisu vrací textem Wilder Freiger. Číslo otevírají básně Miroslava Červenky a Josefa Štochla. Esej Hanse Sanera Umět zemřít, který přeložila Viola Fischerová, podává svědectví o umírání a smrti Karla Jasperse. Poprvé tiskem vychází Binarova a Fučíkova Zpráva o uspořádání Díla Jakuba Demla. Zdeněk Lukeš uveřejňuje svůj rozsáhlý rozhovor s nestorem české moderní architektury Vladimírem Karfíkem. O sochách, objektech a výtvarném provozu hovoří v rr interview Michal Blažek. Texty Miloslava Čapka pojednávají zejména o autorových životních osudech z let 1949-1962, které jako bývalý kurýr zpravodajské služby strávil v komunistických věznicích. „Dnešní doba se k nám v podstatě nechce znát,“ říká Čapek v rozhovoru s editorkou bloku Veronikou Dudkovou.