RR 60/2005

„Sny jsou hrozné: všechno, co zamítnu nebo nad čím zvítězím v bdění, se v nich objeví,“ píše Jaromír Zelenka v meditativní próze Obrušování hvězd. Výběrem z „intimního deníku“, vznikajícího v průběhu dvou desetiletí, představujeme básně Ivo Vodseďálka, jejichž publikaci v pětisvazkovém souboru Díla autor zamítnul. Autorem leptů je Tomáš Laub, barevným linorytem se zabývá Pavel Piekar – oba se v odpovědích na otázky Viktora Karlíka dotkli tématu současných podmínek „uměleckého provozu“: zatímco Piekar konstatuje, že „možnost vystavovat je hodně příjemná a případné ocenění také, ale vliv to skoro žádný nemá“, Lauba potěšil přístup galeristy Miloslava Navrátila, kterého „nezajímalo, z jaké jsem školy, co mám za titul, jen vlastní práce. To mě velice povzbudilo a dohodli jsme termín, který ale změnila povodeň.“

Petr Stehlík vybral a přeložil ukázky z prozaického cyklu Společný pokoj chorvatského spisovatele Krešimira Mićanoviće, který je kaleidoskopem fragmentárních záběrů ze života východoevropských lektorů hledajících bydlení v jednom západoněmeckém městě: „Také mi řekli, abych si v žádném případě nepronajímal o něco levnější byt na druhé straně řeky, protože je tam nízký terén. Zvláště mě varovali před čtvrtí, která je hned na nábřeží a jejíž přízemí alespoň jednou ročně zaplaví rozvodněná řeka.“ Povídka autora s pseudonymem Cyboy se jmenuje Láska v exilu, fotografie Michala Kalhouse komentuje Miroslav Koval: „Běžné věci denní potřeby tu v hlavní roli přesahují svůj původní účel i daný rozměr a dosahují monumentality.“

Po Ivanu Sobotkovi a Miloslavu Chlupáčovi navštívil Karel Cudlín a Viktor Karlík ateliér Rudolfa Dzurka. Podobně jako Cyboyovo vyprávění a Mićanovićovy fragmenty sledují texty Roberta Krumphanzla, Jaroslava Formánka a Jana Smutného možnosti postav, které jsou konfrontovány se svým údělem cizince. Kromě ukázek z jejich próz najde čtenář v rubrice Nové práce sochy, malby a kresby Maria Kotrby, Moniky Havlíčkové, Jana Paula a Jindřicha Fischela. Jan Sokol představuje Jana Pasálka, malíře a restaurátora, který „neznal rozdíl mezi dnem a nocí“. O tom, že není důležité, do jak vzdálené ciziny člověk zavítá, ale co si tam dokáže představit, hovořil s Markem Vajchrem v RR interview Petr Holman, který několik let vyučoval češtinu na amerických a indických univerzitách. Některé z předchozích textů zmiňují obavy Středoevropanů z rozvodněných řek, Holman si mimo jiné všímá fenoménu „ghátů“, říčních naplavenin Gangy, které jsou působivým jevištěm koloběhu života a smrti.

Juraj Horváth a Helena Šantavá představují své studenty z ateliéru ilustrace a grafiky na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Ukázky z knihy Anny Štěpanovny Politkovské Druhá čečenská vybrali a přeložili Hana Svobodová a Michal Kosák, Petr Onufer přeložil a komentuje esej Mýtus o Americe amerického literárního vědce a historika Sacvana Bercovitche, jehož metoda a styl jsou „nenápadné, a přece zásadní“. „Knihtisk se vrací jako subkultura“, čteme v rozhovoru, který o newyorském nakladatelství Ugly Duckling Presse vedla s Annou Moschovakis a Matveiem Yankelevichem Veronika Tuckerová.

V rubrice Z dílen grafiků představujeme Roberta V. Nováka, v couleru věnují svou pozornost novinkám ze světa literatury, výtvarného umění, divadla a filmu Pavla Pečinková, Marek Vajchr, Michael Špirit, Vladimír Mikulka, Pavel Kalina, Jan Pospíšil, Lucie Bartoňová, Michal Kosák, Karel Haloun, Robert Janás a Veronika Tuckerová.