RR 63/2006

Překladatelka Helena Stachová se před časem v rozhovoru pro RR zmínila o svém mladém ukrajinském kolegovi Andriji Bondarovi, který za překlad Gombrowiczova románu Ferdydurke nejenže „nedostal zaplaceno, ale navíc sám tu a tam exempláře této knihy kupuje a rozdává je svým přátelům.“ V tomto čísle publikujeme Bondarovy vlastní básně. Putování do vzdálených a divokých končin je jednou z tematických vrstev rozsáhlého románu Martina Ryšavého Cesty na Sibiř, který vyjde v Edici RR a z něhož přinášíme ukázku. Další prózou je povídka Přízraky polského spisovatele Wojciecha Kuczoka. „Jako všichni duchaplní lidé byla mimo jiné i trochu zlomyslná“, píše o jedné ze svých hrdinek Robert Walser, švýcarský spisovatel s pověstí záhadného klasika. Za života se nesetkal s širším ohlasem, jeho texty byly objevovány, dešifrovány a oceňovány postupně a dnes je ve světě pokládán za jednoho z nejvýznamnějších představitelů evropského písemnictví první poloviny 20. století: jeho osud a dílo jsou často srovnávány s Fernandem Pessou. U příležitosti padesátého výročí spisovatelovy smrti otiskujeme obsáhlý blok, který v překladech Radovana Charváta představuje všechny významné etapy Walserovy tvůrčí dráhy, přináší také ohlasy na jeho dílo od autorů jako Hermann Hesse, Robert Musil, Franz Kafka, Max Brod, Elias Canetti, Walter Benjamin a Christian Morgenstern a ukázky z knihy spisovatelova přítele Carla Seeliga, dokumentující Walserův dlouholetý pobyt v psychiatrickém ústavě. Veronika Tuckerová pojednává o současném stavu walserovského bádání, nezřídka velmi dobrodružného. V RR č. 32/1996 vyšla koláž textů, dokládajících vztah Jakuba Demla k Vítězslavu Nezvalovi a Vladimíru Holanovi; zde publikujeme Demlovy dopisy, jejichž adresátem je Jaroslav Durych. Za svého pobytu v Topolčiankách Deml pozval Durycha k návštěvě Slovenska: „Až přijdete, pustíme se do hor mezi divoké svině a medvědy, vezměte si s sebou nějakou bambitku.“ „Za šest let, které jsem strávil redigováním, jsem neměl jediný volný den“, přiznal Eckhard Thiele Kateřině Záhorové v rozhovoru věnovaném edici Tschechische Bibliothek, která přináší německému čtenářstvu vybraná díla české literatury. Ateliéry Viktora Karlíka a Karla Cudlína pokračují návštěvou u sochaře Michala Blažka. Jan Čumlivski slovem i obrazem přibližuje Ruský ruderální design: „V Rusku je mnoho věcí důvěrně známých. Najdeme tu výrobky, které se prodávaly i u nás: holicí strojek Charkov s otáčivými břitvami ve tvaru větráku, a především automobily značek Žiguli, Gaz, Vaz-Volha, Uaz, Paz, Lada. Mají nejenom známý vzhled, ale i známé společenské atributy.“ Květa Přibylová a Květoslav Přibyl představují fotografický projekt s názvem Cesta, Jan Sekal ve Francouzské národní knihovně nejdřív pracoval a pak ji fotografoval. Karel Haloun se zamýšlí nad pracemi Jaroslava Prokopa, který mimo jiné mnoho let soustavně fotografuje české rockové a folkrockové zpěváky. Kromě stálé rubriky Nové práce v čísle nechybí ani tradiční kritický Couleur.