vyprodáno

RR 85/2011

Zimním číslem RR procházejí ukázky z dnešních autorských knih. „Já chtěl tlustou zatuchlou bichli s pokřiveným písmem na potrhaném zažloutlém papíru,“ říká o počátcích své knižní tvorby Pavel Pech alias Josef Koudelka, kterého nejen Miroslav Kromiš pokládá za současného pokračovatele váchalovských tradic. Autorským knihám se věnuje také stálý spolupracovník RR Jan Čumlivski – představujeme jednu z nejnovějších, která se jmenuje Jesus Gym a obsahuje „70 výjevů z obalů potravin, nočních neonů a příbalových letáků“. Knihu si vytvořil i malíř Mirek Kaufman a inspiroval se při tom básněmi Ivo Vodseďálka.

„Můj milý, neexistují žádné náhody, a já měl ty obrazy vidět, měl jsem je vidět v tuto hodinu a v tomto rozbouřeném rozpoložení, v této souvislosti,“ píše v jedné z krátkých próz, které RR v češtině otiskuje vůbec poprvé, Hugo von Hofmannsthal, básník, prozaik, dramatik a esejista, patřící k nejvýznamnějším rakouským umělcům 20. století. Před sto lety vznikla jeho dvě zřejmě nejproslulejší díla, libreto k opeře Růžový kavalír a mysterijní drama Jedermann (Kdokolivěk), jímž je každoročně zahajován Salcburský festival – toto výročí volně připomínáme blokem z Hofmannsthalovy tvorby, který připravila a uvádí Lucie Merhautová. Uzavírá ho několik překladů slavné básně Mnozí arci, již spisovatel a literární kritik Albert von Schirnding přirovnal k benátské lodi, která „vyzdobená cennými slovy a vzácnými obrazy proplouvá jemně zčeřeným živlem jazyka“.

Domácí prózu tentokrát zastupuje ukázka z nového románu Jiřího Hájíčka Rybí krev, v němž hrdinka v doslovném smyslu zakouší ztrátu půdy pod nohama, a povídky Renaty Bellingerové, která je veřejnosti dosud známá jen jako autorka knížky pro děti: „Biomasa tedy stojí trochu rozpačitá a zaražená před supermarketem. Čeká, co bude, neví, co ji čeká. Ale jedno ví jistě, bude to strašné. Za chvíli přichází Benzín pohupujícím se krokem a v ruce přináší CD přehrávač, má odhalenou hruď a na ní vyzývavě září zlaté řetězy s přívěsky.“ Průřez vrstvou postřehů sedimentujících na dně paměti opatřila Ivana Myšková případným názvem Mořský sníh. Ze současné české poezie otiskujeme ukázky z tvorby Vratislava Färbera, Víta KremličkyŠtěpána Kuchleie.

Jan Kloss se věnuje designu, fotografii, hudbě i „cyklistice v trochu jiné rovině“ a v zimní RR obrazem a slovem referuje o tom, čím je pro něj New York těchto dnů. Cyklus Ateliéry pokračuje návštěvou u Jiřího Kovandy. „Otevřenost ke všem formám umění“ deklarují Daniel HanzlíkPavel Mrkus, s nimiž o cestě od tradičních výtvarných médií k digitálním technologiím hovořil Petr Vaňous. Petr Babák představuje „mlaďochy“, pohybující se pod hlavičkou Oldschool „na širokém poli vizuální komunikace“, zatímco Karel Haloun se v pokračování svého seriálu o designu obalů hudebních nosičů vrací do sedmdesátých let. Romana Laubeho zaujaly nepálské legendy i hippie příběhy O pivním bohu Bhajrábovi.

Číslo obsahuje i kritický Couleur a další z esejů Pavla Kaliny, který se tentokrát věnuje fenoménu veřejné knihovny v současném světě a dochází k závěru, že její „osou by vždycky mělo zůstat individuální, tiché a soustředěné čtení“. „Pokud by knihovna měla být jen jiným typem hypermarketu,“ čemuž dnes leccos nasvědčuje, „pak by snad bylo lepší knihovny zapálit.“