Petr JINDRA

PETR JINDRA (nar. 1966 v Plzni), historik umění. Vyučil se elektromechanikem (1984), pracoval jako manipulační dělník, 1988–94 ošetřovatelem v LDN v Plzni. Roku 1994 nastoupil jako učitel výtvarné výchovy na Gymnázium F. Křižíka v Plzni, kde působí dodnes jako učitel dějin umění a filosofie. V letech 1996–2002 souběžně učil na střední uměleckoprůmyslové škole v Plzni, 2003–08 absolvoval dějiny umění na FF UK. Od roku 2003 pracoval jako kurátor v Galerii města Plzně, 2008 se stal kurátorem a odborným zástupcem ředitele v Západočeské galerii v Plzni. Věnuje se umění středověku a modernímu umění s důrazem na ikonologický přístup, zabývá se i meziválečným uměním a současným výtvarným uměním. – Od 2012 přispívá do Revolver Revue. Edičně připravil publikace Kubismus 1910–1925 ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni (2009), Umění českého západu. Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni 1925–1951 (2010), do nichž přispěl i svými texty. Podílel se na přípravě publikací Loos – Plzeň – souvislosti / Loos – Pilsen – Connections (2011; s P. Domanickým), Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách (2013; s M. Ottovou) ad.

V Revolver Revue publikoval v č. 89/2012 (portrét lékaře Vladimíra Kozy), 91/2013 (esej s názvem „Náš“ Bohumil Kubišta očima amerických historiků umění), 102/2016 (esej nad dílem Zbyňka Sekala a výstavou v Muzeu umění Olomouc), 104/2016 (esej v rámci bloku věnovaném Janu Hančovi o obrazu Plzně), 106/2017 (Sedm), 129/2022 (rozhovor se Zbyňkem Baladránem) a 133/2023 (esej o Giottově Ukřižovaném). Jeho text je součástí knihy Viktora Karlíka Literatura / Literature (2019) z Edice RR.