Ladislav DVOŘÁK

LADISLAV DVOŘÁK (1920–1983), básník, autor povídek a dětské literatury, po maturitě byl v letech 1943–1945 totálně nasazen v Avii Letňany. V roce 1949 byl z politických důvodů vyloučen ze studií bohemistiky, filosofie a komparatistiky na FF UK. Ve stejném roce byla zničena sazba jeho první sbírky. Od roku 1949 se živil jako pomocný dělník v pražských strojírenských závodech, příručí v antikvariátu, zámečník (ČKD Dukla Karlín, Rudý Letov Letňany). Od roku 1966 pracoval v propagaci Orbisu, 1968–1969 jako redaktor v nakladatelství Horizont, od 1970 zaměstnán ve Slovanské knihovně, odkud byl po podpisu Charty 77 propuštěn. Vydal básnické sbírky Kainův útěk (1958), Vynášení smrti (1965), Obrys bolesti (1966), Srdeň (1969) a posmrtně Hle nyní (v souborném vydání všechny 1994). Je autorem prozaických knih Ledňáček neodlétá (1962), Nelidský kůň (1966) a Šavle meče (1983; souborně všechny tři 1998, připravil R. Krumphanzl). Překládal ze slovenštiny a němčiny (básně Jakuba Demla).

Revolver Revue č. 41/1999 publikovala rozsáhlý blok Ladislav Dvořák (připravil Robert Krumphanzl), který obsahoval Dvořákovy prózy a zápisy z 50. až 70. let a několik desítek vzpomínek (např. Ladislava Nováka, Ivana Slavíka, Zbyňka Hejdy, Miloslava Žiliny, Andreje Stankoviče a mnohých dalších) a dále výbor recenzí na autorovu tvorbu. V č. 42/2002 jsou otištěny Dvořákovy překlady Demlových básní Solitudo (připravil a studií Ladislav Dvořák a Jakub Deml (a jiní) doprovodil Robert Krumphanzl).