199 Kč
(jinde 238 Kč)

RR 135/2024

„Kladivo se rozsypalo, zanechavši po sobě hrůzu drkotající zuby. To nebyl Pán Bůh, to bylo Lidstvo samo. Lidstvo si udělalo kladivo, ale bylo příliš slabé, než aby ho uneslo, a tak mocně dopadlo. Všechno plakalo, všechno se chvělo, všechno se svíjelo v křečích, jen Kladivo si zachovává svůj velký smích“ – napsala si do svých rukopisných záznamů z přelomu čtyřicátých a padesátých let mladá Věra Nováková, která letos v devadesáti šesti letech zemřela. Kniha jejích Záznamů vyjde v tomto roce v Edici RR.

Ze současné české literatury publikujeme výběr z básní Jiřího Plieštika a z próz Martina Všetíčka. Ukázky z básní, písňových textů a říkadel Zdeňka Hmyzáka Nováka provází rozhovor, který s ním vedl Josef Jindrák. V interview zpovídaný hovoří o svém tvůrčím působení, ale také vzpomíná – například na formaci Ženy, Filipa Topola nebo zkušenost s divadlem, mj. v Pitínského inscenaci Spolčení hlupců s Radomilem Uhlířem v hlavní roli. Několik příspěvků je u příležitosti nedožitých červnových osmdesátin věnováno osobnosti archiváře, publicisty, výtvarníka a básníka Jiřího Hůly: vedle výběru z jeho haiku a kreseb skalpelem publikujeme rozhovor se synem Martinem Hůlou a spolupracovnicí Barborou Špičákovou nejen o Archivu výtvarného umění, který Jiří Hůla založil v roce 1984. Cyklus Z malých nakladatelství pokračuje portrétem vydavatelství Bylo nebylo.

Osobnost Pavla Reisenauera připomínáme výběrem jeho maleb a kreseb z osmdesátých let a textem Viktora Karlíka. „Mám pořádek v čase,“ říká v rozhovoru s Michalem Cihlářem fotograf Tomáš Umlauf. V sérii příspěvků zaměřených na art brut představuje Jaromír Typlt tentokrát Dagmar Filípkovou. Do rubriky Sedm přispěl Tomáš Mazal a v Ateliérech jsou přiblíženy pracovní prostory Ivana Matouška.

„Diskurz vysokého a nízkého umění, odmítání hospody jako přijatelného místa a piva jako proletářského nápoje, averze ke křižovnické chvále pošetilosti a její paralelní polis stigmatizuje Křižovnickou školu v jistém smyslu dodnes. Křižovnické společenství jako takové vyžaduje, aby se o umění a postavení umělce v nefunkční společnosti uvažovalo způsobem, jaký by se mohl vzdát běžné terminologie,“ píše Duňa Slavíková v úvodní části svého seriálu zacíleného k dosud nedostatečně reflektované Křižovnické škole, která působila „mezi životem, uměním a hrou“. Bonusem k prvnímu dílu, nazvanému Popis jednoho seskupení, je příspěvek o Křižovnickém kalendáři.

Část minulého čísla RR byla věnována Vladimíru Boudníkovi, u příležitosti letošního stoletého výročí od jeho narození. Marek Vajchr a Michael Špirit se tentokrát věnují jeho dosud spíš opomíjené literární tvorbě a psaným textům vůbec. V dalších příspěvcích obsažených v Couleuru píše Pavla Pečinková o výstavě Apokalypsa, Martin Ryšavý o filmu Mistr a Markétka a Terezie Pokorná o Havelkově inscenaci Racka. Několik textů se vrací k Jaromíru Zelenkovi, Čarodějovi alias Blumfeldovi S. M. a Pavlu Zajíčkovi, dalším osobnostem, které stejně jako Věra Nováková a Pavel Reisenauer nedávno opustily tento svět. A nadále věnujeme pozornost případu pražského železničního mostu.