Jaromír TYPLT

JAROMÍR TYPLT (nar. 1973 v Nové Pace) vystudoval Filosofickou fakultu UK a působil jako kurátor výstav současného umění a fotografie (2000–08 v Malé výstavní síni a 2008–09 v Galerii U Rytíře v Liberci). Od roku 2017 se jeho dlouhodobý zájem o art brut promítá do spolupráce s Ateliérem radostné tvorby na Letné. Knižně vydal poezii (Ztracené peklo, 1994) i prózu (Pohyblivé prahy chrámů, 1991, Opakem o překot, 1996), po roce 1999 realizoval ve spolupráci se spřízněnými výtvarníky řadu knih-objektů (např. že ne zas až, 2003, s Janem Měřičkou). Jeho kniha Stisk (2007) obsahuje texty různých forem na pomezí mezi esejem, poezií a prózou. Prozatím poslední sbírka Za dlouho vyšla v roce 2016 v nakladatelství Argo. Zabývá se také propojováním slov se zvukem, a to jak v radiofonických nahrávkách, tak v živých improvizacích (Škrábanice, společně se skladatelelem Michalem Ratajem). Napsal také monografii sochaře Ladislava Zívra (2013). Žije v Praze a v Nové Pace.

RR č. 42/2000 přinesla text V tu napříč pohromou, 84/2011 ukázku z původní bibliofilie Zajetí/Fógásg (s Viktorem Kopaszem).  V č. 108/2017 přispěl do rubriky Sedm. S RR spolupracuje i jako editor: č. 75/2009 (portrét Hany Fouskové), 81/2010 (deník Ladislava Zívra), 83/2011 (korespondence Miloslava Háka), 88/2012 (překlad Oldřicha Krále Laoziho Knihy o Cestě a Síle), 105/2016 (kresby Oty Prouzy), 110/2018 (text Ondřeje Sekaniny Šamanský růženec a práce malířky La Inthonkaew), 113/2018 (malby Drahomíra Vítka) a 127/2022 (obrazy a kresby Zdeňka Koška