V letošní jarní RR otiskují své básně z poslední doby Jaromír Typlt a J. H. Krchovský: „Od dětství trpěl jsem pocity viny: / všichni jsou normální, jen já jsem jiný… / dozrál jsem k úlevě (nevelké…) vloni: / vždyť já jsem v pořádku! Jiní jsou oni“. Štěpán Hamajda je autorem Sonetů. „Můj kraj je jako poutač na dort z dětských nehtů. Ale na konci měst opravdu rostou děsivé slumy plné nebožáků, kteří se chytí na slogan ČISTÁ PŘÍRODA NA KRAJI MĚSTA / NÁJEM JIŽ OD 700 na metr čtverečný. Na billboardu je hipster, jehož měsíční příjem pohltí vydávání rebelských plakátů a masáž kníru a polobotek, které nosí aspoň proto, aby se z úcty ke světu odlišil od jiných polobotek,“ píše Patrik Linhart v jedné ze svých měsíčních povídek z loňského roku. Martin Mařík je autorem prózy Olympos Mons: privátní genocida, z níž publikujeme ukázku. Netradičně přistoupil k rubrice Sedm Jakub Guziur: vybral a komentuje sedm výjimečných děl z oblasti konkrétní poezie.
Kanadskou spisovatelku Danielle Dussault představují její české překladatelky Věra Koubová a Zuzana Šťastná výběrem ze dvou rozsáhlejších textů Mosty (Ve spojení s Prahou) a Libera me. V jednom z nich čteme: „Zatímco se slunce ještě zdráhá vyjít nad Prahu, vypráví potrubí této velké budovy příběhy noci. Nezvučný praskot, přidušené mumlání, chraplavá zakašlání, lupání kloubů: z nitra bytů procitá celý shluk hluků. Člověk by uvěřil, že se tu v těch roztroušených zvucích schází veškerý život. Rozličné a rozčeřené ranní tóny vyprávějí lépe než kdo jiný o soukromém životě Pražanů.“
Marasmus, do něhož se v posledních letech propadl český veřejný a zvláště politický život, má stejně dlouhé kořeny jako všudypřítomné buranství, v němž jsme dnes nuceni pobývat. Protože však tyto kořeny téměř nikdo systematicky nezkoumá, nepřipomíná a neanalyzuje, máme jen malou naději na zásadnější změnu: kdo se odmítá zabývat tím, co se v polistopadové minulosti dělalo špatně (a naopak nad tím pseudotolerantně mává rukou, aby si to s nikým nerozházel), může se těžko posouvat k lepšímu. Dlouholetá práce kritika a politologa Bohumila Doležala je nejen v tomto směru jedinečná: v roce 2000 založil internetový zápisník Události, v němž (vedle obsáhlejších komentářů, esejů a dalších textů) mnoho let každodenně zaznamenával a glosoval veřejné dění. Činil tak s mimořádnou erudicí, inteligencí, s humorem a adresně, dokázal si udržet nezávislost a neprovozoval kamarádšofty, obvyklé v tuzemském novinářském a kulturním provozu. V Edici Revolver Revue pak pod názvem Události před několika lety vyšel velký knižní výbor z Doležalova zápisníku. Kniha je stále v prodeji za cenu, příznivou snad každému, a s postupujícím časem získává na významu. Chcete vědět, jaká cesta vedla k ruskému vlivu v České republice? Chcete si připomenout, proč český stát a českou politiku ovládli političtí mafiáni v čele s oligarchou Andrejem Babišem a Milošem Zemanem? Chcete mít jasno v otázce, proč dnes například v radách veřejnoprávních médií zasedají lidé, kteří by v normálnější společnosti představovali jen bizarní okrajový úkaz? Čtěte Události. Drobná ukázka:
