KDY / 24. září od 19 h
KDE / Kavárna Na Boršově (Náprstkova 10, Praha 1)
Více zde.
Těšíme se na vás!
S podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 1.
Zveme na čtvrtý ročník veletrhu Art Book Fair, zaměřeného na uměleckou a uměnovědnou literaturu, který se uskuteční 14. a 15. září (so 12–18.30 h, ne 10–18.30 h) v prostorách Zámku Troja (U Trojského zámku 1/4, Praha 7).
Těšit se můžete na vybrané tituly z produkce Revolver Revue za mimořádné ceny a také pestrý doprovodný program. Více zde.
KDY / 24. září od 19 h
KDE / Kavárna Na Boršově (Náprstkova 10, Praha 1)
Těšíme se na vás!
S podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 1.
Dovolujeme si oznámit, že autorům publikace Pražské ptactvo 1800–2020 (ptáci – město – příběh hrdiny): Veleslavu Wahlovi, Petru Voříškovi, Jaroslavu Cepákovi, Kateřině Ebelové, Janu Horovi, Jakubu Hoškovi, Janu Hoškovi, Ondřeji Sedláčkovi a Jaroslavu Škopkovi, byla letos udělena Cena Josefa Hlávky za knižní práce z oblasti vědy o živé přírodě (pořádá Nadace Český literární fond a Nadace Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových).
Knihu vydala loni Revolver Revue ve spolupráci s Českou společností ornitologickou v grafické úpravě Josefiny Karlíkové a Matěje Vojtuše, mj. s ilustracemi Jana Hoška, Karla Svolinského a fotografiemi Karla Cudlína.
Cenu za autorský kolektiv převzali Petr Voříšek a Jaroslav Škopek 17. června 2024 na zámku v Lužanech.
„Současní spoluautoři přispěli k Wahlovu dílu porovnáním s dnešním stavem, k čemuž mají oproti svému předchůdci k dispozici velké soubory dat o výskytu ptáků v Praze. (...) Stane se [kniha Pražské ptactvo 1800–2020] jistě ozdobou knihoven i soukromých sbírek tisíců českých ornitologů (…), ale i milovníků pěkně vypravených knih obecně (…)“ (z laudatia prof. Františka Vyskočila).
Foto knihy Filip Beránek, foto z předání ceny Jindřich Nosek
Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 (ptáci – město – příběh hrdiny), kterou RR vydala ve spolupráci s Českou společností ornitologickou, získala v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2023 1. místo v kategorii Odborná literatura. Revolver Revue děkuje autorům za důvěru, Josefině Karlíkové a Mateji Vojtušovi za grafický design, Janu Hoškovi za ilustrace, Karlu Cudlínovi za fotografie, Zdeňku Francovi za předtiskovou přípravu a Tiskárně Helbich za spolupráci! Kniha Stáří je mládím světa Michala Janaty byla v soutěži oceněna 2. místem v kategorii Krásná literatura. Za spolupráci také děkujeme jejímu autorovi, ilustrátorce Anežce Hájkové, grafické designérce Josefině Karlíkové a tiskárně Protisk!
Vystoupí ornitolog Petr Voříšek (Jedna věta) + hudebník a performer Zdeněk „Hmyzák“ Novák.
Číst bude Michal Kern.
Večerem provede Marek Vajchr.
K dispozici bude mj. letní číslo Revolver Revue (135/2024). Více zde.
Těšíme se na vás!
S podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 1.
Zveme na dramatizované čtení Ivana Matouška založené na autorově próze Oslava, která vyšla v Edici RR (2009) a získala Cenu Magnesia Litera (2010).
Účinkují: Ivan Matoušek, Marek Vajchr a Jean-Gaspard Páleníček.
Koná se 11. června 2024 od 18 h v rámci výstavy Hry Franze Kafky v Muzeu literatury (Pelléova 22, Praha 6). Vstup zdarma
Těšíme se na vás!
Zveme vás na závěrečné setkání z cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové „Když boje a zápasy nahradí tvorbu (Paradoxy avantgardní svobody)“. Uskuteční se 10. června od 18 hodin v Kavárně Na Boršově (Náprstkova 10) a jeho tématem je „Setkání Vojtěcha Tittelbacha a Jana Čumpelíka“.
Vstup volný! Těšíme se na vás!
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1.
I letos nás najdete na stánku malých nakladatelů na veletrhu Svět knihy (Výstaviště Praha), kde se můžete osobně setkat s některými z RR autorů a také si prohlédnout nebo za mimořádné ceny zakoupit nejen jejich knihy:
Více informací zde.
Přijďte, těšíme se na vás!
Dovolujeme si oznámit, že v Edici RR právě vyšla nová kniha:
Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci zpravidla tečka. A možnost zahrnout datum, čas či jiné zpřesňující určení zápisu. Další prostor pro tvůrčí svobodu.“
Již 28. svazek tohoto projektu přináší záznamy ornitologa a lídra autorského kolektivu knihy Pražské ptactvo (Ptáci – město – příběh hrdiny) Petra Voříška.
Petr Voříšek (nar. 1967 v Litomyšli) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (katedra zoologie). Od roku 1996 působí kromě jiného v České společnosti ornitologické. Věnuje se zejména sčítání a mapování ptáků, jako koordinátor evropských programů i jako terénní ornitolog. Pracuje pro Evropskou radu pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC). Je spoluautorem knihy Druhý Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků (European Breeding Bird Atlas 2; EBBA2, 2020), kterou časopis British Birds a britská ornitologická organizace British Trust for Ornithology (BTO) vyhlásily za nejlepší ptačí knihu roku, a také autorem či spoluautorem řady vědeckých statí v mezinárodních recenzovaných časopisech. Držitel Ceny České společnosti ornitologické (jako člen týmu pracujícího na projektu EBBA2, 2021) a čestný člen ČSO (2023). Zásadní je i jeho spoluautorský podíl na knize Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny), která vyšla v roce 2023 v Edici Revolver Revue.
ZVEME!
Žádejte v dobrých knihkupectvích a za nejvýhodnější cenu zde a v redakci Revolver Revue (po + st 9–18, jindy po domluvě). Recenzní výtisky žádejte na sekretariat@revolverrevue.cz.
I letos nás najdete na stánku malých nakladatelů, kde si budete moct vybírat a za mimořádné ceny zakoupit:
Na stánku Revolver Revue se můžete také osobně setkat s našimi autory:
Více informací zde.
Přijďte, těšíme se na vás!
Zveme vás na třetí z cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové „Když boje a zápasy nahradí tvorbu (Paradoxy avantgardní svobody)“. Uskuteční se 13. května od 18 hodin v Kavárně Na Boršově (Náprstkova 10) a jejím tématem je „Teige jako memento“.
V novém čísle Června je Čapkův překlad překrásné Apollinairovy básně Zone, s velice slabými ilustracemi J. Čapka – mimo tu pařížskou ulici, Nanebevstoupení a konečnou vinětku, které ovšem také nic neznamenají a jsou hodně slabé, – je to ostuda české moderny, jsou to práce úplně pode vší kritiku a mimo meze kvality. Je to smutné, že Čapek se odváží takové nestvůry uveřejňovat – jde to, zdá se mi, nějak v poslední době s Čapky z kopce. Dělají u státoprávníků žurnalistickou kariéru – a k vlastní práci se nedostanou.
Karel Teige v deníku, 1919
Skuteční umělci opustili již dávno příkrosti a nehoráznosti futurismu a pozdního kubismu i expresionismu a přenechali je epigonům.
Karel Teige, Obrazy a předobrazy, 1920–1921
Nuže, v Sovětském svazu není censury, sovětské žurnály jsou tedy pravým odrazem sovětského života, nezamlčují žádným způsobem nedostatků, neukazují žádných Potěmkinových vesnic; jsou zrcadlem, které nelže.
Karel Teige, Sovětská kultura, 1928
Do socialistických měst a obydlí v SSSR vstupuje nová generace lidí, kteří již nepamatují předrevolučního světa. A v dětských domovech vyrůstá, vychovávána nejmodernějšími pedagogickými metodami, za nejpříznivějších podmínek hygienických a psychologických, nová mládež, oproštěná od tísně rodinných poměrů, nepokřivená starou diletantskou výchovou, řízenou nikoliv osvíceným systémem, ale slepou mateřskou láskou, psychologicky nezatížená rodičovskými komplexy, nenahnilá teplem rodinného krbu, neznající rozdílu mezi duševní a tělesnou prací – mohutná záloha socialistické tvorby.
Karel Teige, Nejmenší byt, 1932
Všechny tyto obrazy jsou – h o l d e m M a r x o v i, jehož materialistická dialektika, nezadržitelná síla změny světa, připravuje překonání praehistorie lidstva a příchod Říše Svobody.
Karel Teige o tvorbě Štyrského a Toyen, 1938
Představitelé českého modernismu se na počátku 20. století zásadně postavili proti rutinnímu popisnému realismu a zdůrazňovali tvůrčí svobodu. Zároveň však většinou pracovali na bázi kolektivních programů a hnutí, v nichž často ctižádosti a mocenské strategie potlačovaly umělecké ideály. Meziválečná avantgarda spojená s komunistickou ideologií pak programově podřizovala uměleckou tvorbu politickým cílům. I umělci s velkým tvůrčím potenciálem se často vzdali etiky tvorby a byli schopni podřídit se konjunkturálním trendům, svůdným ideologiím či požadavkům trhu. Tím se otvírala cesta k totálnímu popření umělecké svobody na oficiální výtvarné scéně v padesátých letech.
Protože se vnější hranice pojmu umění během první poloviny 20. století bezmezně otevřely, hlavní kritéria hodnocení je nutné hledat v rovině etiky tvorby. „Řemeslný talent nedělá umělce; dělá ho od základu talent mravní, totiž mravní ve smyslu osobní tvořivosti,“ prohlásil Josef Čapek ve třicátých letech – a tuto jeho zásadu považuji za trvale platnou.
Pavla Pečinková
V rámci cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové se dále můžete těšit na:
Více zde. Vstup volný! Těšíme se na vás!
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1.
Zveme vás na třetí z cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové „Když boje a zápasy nahradí tvorbu (Paradoxy avantgardní svobody)“. Uskuteční se 13. května od 18 hodin v Kavárně Na Boršově (Náprstkova 10) a jejím tématem je „Teige jako memento“.
Představitelé českého modernismu se na počátku 20. století zásadně postavili proti rutinnímu popisnému realismu a zdůrazňovali tvůrčí svobodu. Zároveň však většinou pracovali na bázi kolektivních programů a hnutí, v nichž často ctižádosti a mocenské strategie potlačovaly umělecké ideály. Meziválečná avantgarda spojená s komunistickou ideologií pak programově podřizovala uměleckou tvorbu politickým cílům. I umělci s velkým tvůrčím potenciálem se často vzdali etiky tvorby a byli schopni podřídit se konjunkturálním trendům, svůdným ideologiím či požadavkům trhu. Tím se otvírala cesta k totálnímu popření umělecké svobody na oficiální výtvarné scéně v padesátých letech.
Protože se vnější hranice pojmu umění během první poloviny 20. století bezmezně otevřely, hlavní kritéria hodnocení je nutné hledat v rovině etiky tvorby. „Řemeslný talent nedělá umělce; dělá ho od základu talent mravní, totiž mravní ve smyslu osobní tvořivosti,“ prohlásil Josef Čapek ve třicátých letech – a tuto jeho zásadu považuji za trvale platnou.
Pavla Pečinková
V rámci cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové se dále můžete těšit na:
Více zde! Vstup volný! Těšíme se na vás!
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1.
Dovolujeme si oznámit, že do redakce RR právě dorazil dotisk knihy Oplocený čas (Vzpomínky politického vězně), jejímž jádrem je rozsáhlý rozhovor Jana Wiendla (nar. 1969) s Františkem Wiendlem ml. (nar. 1923) o mezních situacích a událostech, které František Wiendl a jeho nejbližší prožili v dlouhých obdobích dvou totalitních režimů v Čechách.
„Ta situace byla tehdy taková. Maminku drželi po našem zatčení sedm měsíců ve vyšetřovací vazbě bez jakéhokoli soudu, neměla tedy o ničem žádné iluze. Otec byl zavřený v pevných věznicích, na Borech, v Pardubicích, poté v Leopoldově. Když ho zatkli, bylo mu šedesát let, odsouzen byl na dvacet pět let. Nedalo se předpokládat, že se spolu ještě někdy setkáme, že se z kriminálu vrátí domů. Komunistický režim naši rodinu naprosto rozvrátil. Nikdo z nás nemohl nikomu nic slíbit.“
„Samozřejmě, věděli jsme, že jsme permanentně sledováni. Vždyť jsme byli propuštěni na desetiletou podmínku, každý z nás musel před odchodem z kriminálu podepsat protokol o mlčení, na každého Bezpečnost vedla svazek a každému se v průběhu těch let ozvala. Já jsem to pocítil několikrát. Nejsilněji asi necelý rok po propuštění.“
„Ale konec ‚pražského jara‘ byl rovněž skutečným koncem jakýchkoli iluzorních představ o nápravě komunismu, naprostý konec všech snů. Jako by nám, kteří jsme po únoru 1948 trvali na liberálních a demokratických principech a odmítali komunismus, dal vývoj za pravdu. Ovšem tahle pravda zůstala ‚normalizačním‘ režimem zakopána na dalších dlouhých dvacet let.“
Žádejte v dobrých knihkupectvích a za nejvýhodnější cenu zde. Hodiny pro veřejnost v RR redakci (Hálkova 2, Praha 2) po + st 9–18, jindy po domluvě.
V nominacích soutěže Nejkrásnější české knihy 2023 jsou tituly z Revolver Revue: v kategorii odborné literatury publikace Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny), vydaná ve spolupráci s Českou společností ornitologickou v grafické úpravě Josefiny Karlíkové a Mateje Vojtuše mj. s ilustracemi Jana Hoška + v kategorii krásné literatury kniha Stáří je mládím světa od Michala Janaty s ilustracemi Anežky Hájkové a v grafické úpravě Josefiny Karlíkové.
Srdečně zveme na čtení básnické sbírky Jeana-Gasparda Páleníčka
Jean-Gaspard Páleníček představuje v básnické sbírce Mater speciosa (RR 2022) své francouzské texty z let 2011–2017 s jejich paralelními překlady do češtiny, na kterých spolupracoval s Ivanem Matouškem. Páleníčkovy civilně laděné náhledy mezilidských mikrodramat ztvárňují vytříbeně úsporným básnickým jazykem archetypální témata zrození, štěstí, bolesti a smrti. Rozsáhlejší ústřední skladba, stylizovaná jako tragikomický divadelní výjev, reflektuje s jemnou empatií i sebekritickým sarkasmem smysl umělecké tvorby v našem současném světě.
V průběhu čtení budeme procházet celým návštěvnickým okruhem Koněpruských jeskyní.
Vstupné: 220 Kč, snížené: 180 Kč.
Počet míst omezený, rezervace nutná: infokj@caves.cz.
Předprodej online předprodej online na stránkách Koněpruských jeskyní.
Více informací zde.
Další akce, na kterou se v rámci pravidelného cyklu V JESKYNI těšit:
Pořádají Revolver Revue, Koněpruské jeskyně, Dům přírody Českého krasu a Správa jeskyní ČR. Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Magistrát hl. m. Prahy, Ministerstvo kultury ČR a Státní fond kultury ČR.
Zveme vás na druhou z cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové „Když boje a zápasy nahradí tvorbu (Paradoxy avantgardní svobody)“. Uskuteční se 15. dubna od 18 hodin v Kavárně Na Boršově (Náprstkova 10) a jejím tématem jsou tentokrát „Spory o kubismus a prozření Vincence Beneše“.
„Oč jde: vždy mně však na tom záleží (…) že neseme ve svém vědomí to přesvědčení, že kromě nás nyní není umění.“
Emil Filla v dopise Antonínu Procházkovi, 1908
„Znal jsem politický talent a úsilí Fillovo, Hofmanovi jsem již před rokem říkal, aby si naň dal pozor. Je to až tuze okaté, jak každého bere pouze jako materiál k svému imperialismu a dá se tušit, že bude hledět odstraňovat každého, kdo mu stojí v cestě a je mu jen trochu nebezpečný.“
Václav Špála v dopisech Vlastislavu Hofmannovi, 1911–1912
„Filla je bez odporu nejsilnější malířský talent a organizátor Skupiny, je však také tvůrcem?“
Bohumil Kubišta v recenzi 2. výstavy Skupiny výtvarných umělců, 1912
„Protestuji, aby moji druzi a já byli řazeni do generace čapkovské, která se sešla, aby naši generaci kompromitovala, zradila, zprznila, podle svého zpragmatizovala a nakonec i zkorumpovala.“
Emil Filla v článku Zrada generace, 1933
„Představitelé českého modernismu se na počátku 20. století zásadně postavili proti rutinnímu popisnému realismu a zdůrazňovali tvůrčí svobodu. Zároveň však většinou pracovali na bázi kolektivních programů a hnutí, v nichž často ctižádosti a mocenské strategie potlačovaly umělecké ideály. Meziválečná avantgarda spojená s komunistickou ideologií pak programově podřizovala uměleckou tvorbu politickým cílům. I umělci s velkým tvůrčím potenciálem se často vzdali etiky tvorby a byli schopni podřídit se konjunkturálním trendům, svůdným ideologiím či požadavkům trhu. Tím se otvírala cesta k totálnímu popření umělecké svobody na oficiální výtvarné scéně v padesátých letech.
Protože se vnější hranice pojmu umění během první poloviny 20. století bezmezně otevřely, hlavní kritéria hodnocení je nutné hledat v rovině etiky tvorby. „Řemeslný talent nedělá umělce; dělá ho od základu talent mravní, totiž mravní ve smyslu osobní tvořivosti,“ prohlásil Josef Čapek ve třicátých letech – a tuto jeho zásadu považuji za trvale platnou.“
Pavla Pečinková
V rámci cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové se dále můžete těšit na:
Více zde! Vstup volný! Těšíme se na vás!
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1.
Srdečně zveme na setkání k výročí Vladimíra Boudníka (17. 3. 1924 – 5. 12. 1968), od jehož narození letos uplynulo 100 let a jehož osobnosti a tvorbě je věnována část jarní Revolver Revue (134/2024). Promluví Michael Špirit a Marek Vajchr. Číst bude Jakub Gottwald.
Těšíme se na vás!
S podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 1.
Zveme vás na první z cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové „Když boje a zápasy nahradí tvorbu (Paradoxy avantgardní svobody)“. Uskuteční se 25. března od 18 hodin v Kavárně Na Boršově (Náprstkova 10) a prvním tématem jsou „Dvě různé cesty z jednoho východiska (Max Švabinský a Jan Preisler)“.
Představitelé českého modernismu se na počátku 20. století zásadně postavili proti rutinnímu popisnému realismu a zdůrazňovali tvůrčí svobodu. Zároveň však většinou pracovali na bázi kolektivních programů a hnutí, v nichž často ctižádosti a mocenské strategie potlačovaly umělecké ideály. Meziválečná avantgarda spojená s komunistickou ideologií pak programově podřizovala uměleckou tvorbu politickým cílům. I umělci s velkým tvůrčím potenciálem se často vzdali etiky tvorby a byli schopni podřídit se konjunkturálním trendům, svůdným ideologiím či požadavkům trhu. Tím se otvírala cesta k totálnímu popření umělecké svobody na oficiální výtvarné scéně v padesátých letech.
Protože se vnější hranice pojmu umění během první poloviny 20. století bezmezně otevřely, hlavní kritéria hodnocení je nutné hledat v rovině etiky tvorby. „Řemeslný talent nedělá umělce; dělá ho od základu talent mravní, totiž mravní ve smyslu osobní tvořivosti,“ prohlásil Josef Čapek ve třicátých letech – a tuto jeho zásadu považuji za trvale platnou.
Pavla Pečinková
V rámci cyklu Pondělních přednášek Pavly Pečinkové se dále můžete těšit na:
Vstup volný! Těšíme se na vás!
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1.